Co víme o mléku: Pravdy a lži

O vhodnosti konzumace mléka se mezi spotřebiteli vedou neustálé diskuze. Existuje řada tvrzení, která mléko staví do pozice nevhodné, nezdravé, či dokonce škodlivé potraviny. Jaké mýty si lidé s mlékem nejčastěji spojují?

Kravské mléko je pro člověka nevhodné. Odpůrci mléka tvrdí, že člověk jako většina savců přibližně od svých pěti let ztrácí schopnost trávit laktózu, jednu ze základních složek mléka. „Lidské trávení se však od jiných savců výrazně liší a tento problém se vyskytuje jen u malého procenta populace, které trpí nesnášenlivostí laktózy neboli laktózovou intolerancí. Ta se může rozvinout s narůstajícím věkem, kdy fyziologicky klesá aktivita enzymu laktázy,“ uvádí nutriční specialista RNDr. Pavel Suchánek.

• V Evropě se s laktózovou intolerancí potýká méně než 10 % obyvatel. „Intolerance laktózy roste od severu k jihu Evropy, což je logické, protože na severu, kde je zima, není nutné mléko konzervovat, aby se nezkazilo. Ve Středomoří vynalezli konzervaci mléčným kvašením, neboli výrobu jogurtu z mléka, a také alkoholové kvašení mléka, při kterém vzniká kefír,“ dodává Pavel Suchánek.

Mléko zahleňuje organismus. Naopak. Mléko pouze vytváří na sliznici ochranný film, který se po velmi krátké době trávením rozkládá na základní živiny. Již naši prarodiče nám při nachlazení dávali teplé mléko s medem. „K zahlenění dochází jen v případě alergie na mléčnou bílkovinu, kterou trpí velmi málo lidí,“ říká Pavel Suchánek.

Mléko je příliš tučné. Obsah tuku v mléce závisí na stupni odstředění mléka, nicméně ve srovnání s jinými mléčnými výrobky je obsah tuku v mléce téměř zanedbatelný. Například energetický obsah sklenice polotučného mléka odpovídá energetickému obsahu poloviny jablka. „Mléčný tuk zároveň pomáhá vstřebávat a ukládat vitamíny a minerály, které by tělo jinak nevstřebalo. Platí to zejména pro vápník,“ doplňuje Pavel Suchánek.

Čerstvé mléko je zdravější než trvanlivé. Obsah živin, jako jsou proteiny, vitamíny a minerály, se u čerstvého a trvanlivého mléka téměř neliší. U trvanlivého a pasterovaného, tedy tepelně zpracovaného, navíc nehrozí, že by obsahovalo choroboplodné zárodky, jako se to může stát u neošetřeného, čerstvě nadojeného mléka.

Trvanlivé mléko neobsahuje žádné vitamíny a minerály. Tepelným zpracováním se z mléka neztratí více než 10 % výživných látek. „Při zpracování metodou UHT se mléko na pár vteřin zahřeje na teplotu 135 - 137 °C a potom velmi rychle ochladí. Obsah vitamínů a minerálů v mléce zůstává téměř nezměněn, přičemž dojde ke zničení přítomných mikroorganismů. Mléko tak získá tří až šestiměsíční trvanlivost v uzavřeném obalu při pokojové teplotě,“ uvádí Lenka Hálková, marketingová manažerka společnosti Tetra Pak Česká republika a Slovensko.

Trvanlivé mléko obsahuje „éčka“. Domněnka, že mléko prodávané v kartonových obalech obsahuje konzervanty či jiné chemické látky, aby vydrželo dlouhou dobu, je mylná. „Vedle ošetření metodou UHT je trvanlivost mléka zajištěna také díky speciálnímu složení obalu, který zabraňuje přístupu světla a vzduchu. Použitím tenké hliníkové vrstvy uvnitř vrstveného kartonu vzniká bariéra nepřekonatelná pro nejrůznější mikroorganismy. Mléko se tak nemusí chladit a ani není potřeba do něj přidávat konzervační prostředky,“ vysvětluje princip balení Lenka Hálková.

text: tz – 14. 06. 2014, 14.06:30