čtenář nepřihlášen přihlásit se registrovat se informace |
Vlastní vyhledávání
|
Dana Kučerová: Brněnská AerobicMania po jedenácté! Akce! Jedem!Ano, už je to tak, brněnský kongres pod taktovkou zkušeného a prověřeného organizátora Romana Ondráška, vstoupila do druhé desítky. A jaká, že tedy byla jedenáctá AerobicMania? Přiznám se, že dost těžko hledám nové superlativy, nerada bych se opakovala, ale jinak to zkrátka nejde! Jako vždy SKVĚLÁ! Dana Kučerová (vlevo) s Lucií Pragrovou, autorkou také řady reportáží na Aerobic.cz Kromě dojmů z choreografií jsem si tentokrát z Brna vezla o poznání více namožené tělo. Z pestré nabídky lekcí jsem totiž letos poprvé vybrala více posilovacích lekcí, než mívám ve zvyku. Nebyl to záměr, plánování lekcí je pokaždé trošku oříšek. Jen pro zajímavost: pokud by byly všechny lekce, které letošní kongres nabízel poskládané za sebou, cvičili bychom den a půl (33 lekcí v 5ti sálech). A tak jsme všichni již po jedenácté řešili zas tu stejnou otázku, jakou strategii zvolit a na kterých 7 lekcí se vypravit. Na své si tu opět přišel každý: Jak zarytý tanečník /„stepo-holik“/ hltač a analyzátor choreografií, tak i milovník pomalých forem – port de bras počínaje, pilates a yogou konče. Ani skalní vymetač posilovacích lekcí neodcházel neopotřebován. Přemýšlím, kam bych se zařadila – letos bych skončila mezi aktivní stepo-holiky a posilovači, k tomu pozorovatel pomalých forem. Ostatně posuďte sami, jaký koktejl jsem jsi v Brně namíchala: Ještě plná sil jsem si užila parádní stepy s Milanem (Milan Ondruš) – srdcová záležitost a námaha hlavy v jednom. Naštěstí je člověk po ránu ještě svěží a plný sil, odhodlaný poprat se i se záludnostmi a vychytávkami, které Milan již tradičně vymýšlí. Ze stepů jsem hned neutekla – pokračovala jsem výzvou se Sebastianem (Sebastian Piatek), která se během hodiny přerodila ve stepovou slast. Původní plán přeběhnout na DanceAe vzal za své – cestou jsem zavadila pohledem do posilovacího sálu a ve vteřině se rozhodla zůstat. Doslova „na vlastní core“ jsem si užila dvojitou posilovací dávku s Davidem Staufferem (ještě teď mě bolí všechno, jen si na to vzpomenu), proložila to stepíky s Darkem (Darek Madej) - uznejte sami, že výraz stepo-holik na mě fakt pasuje… Už tak dost pikantní koktejl jsem okořenila novinkou v podobě kamagonu se Soňou Blažkovou (kdo neví, o co se jedná, doporučuji vyzkoušet…popsala bych to asi jako „ušatý“ overball naplněný vodou, který se jeví neškodně, ale po několika zahřívacích krocích se pohyb s ním projeví dost „funkčně“) Výsledný efekt? Novinka, co má na svědomí i nově namožené partie. Navrch toho všeho jsem posadila taneční lahůdku Sebastiana s Aniou (Ania Horobiowska) – přiznám se, že nohy už tou dobou protestovaly, ale výraz a celková nálada, kterou Sebastian s Aniou při závěrečné choreografii navodili, daly ještě na chvíli únavě jasnou stopku. Sladká tečka nakonec. Kdo alespoň jednou zažil atmosféru téhle dokonalé akce, je lapen – diagnóza? Doživotní aerobicmanie – závislost nevyléčitelná, zato zdraví prospěšná. Balzám na nervy tisíckrát lepší než tabulka čokolády! Kvalitně namixovaný koktejl, ze kterého nebolí hlava, ale většinou svalové partie, o kterých člověk často ani neví, že kdy měl, maximálně doprovázená bolestí nohou. Mezi další typické symptomy „choroby“ patří nesnesitelně dobrá nálada, kterou má „nemocný“ tendenci šířit na ostatní, příval energie a endorfinů hraničící až s (radio)aktivitou. To jsou myslím výstižné charakteristiky typického návštěvníka kongresu – tak už si přiznejte, že v tom „jedete“ taky! Všichni to máme stejně, dobře víme, že touhle energií se musíme pořádně zásobit a důkladně uložit - nejlépe tak, aby nám vydržela alespoň do 14. února, kdy se dočkáme další injekce, která utiší naše aerobikově-abstinenční příznaky. Nejčtenější reportáže na Aerobic.cz:
24. 10. 2014, 12.28:33
|
|