Články - archiv

Daniel Komarov a Kateřina Šmejkalová: Rozhovor s mistry

první předchozí strana 1 / 1 následující poslední

Daniel Komarov a Kateřina Šmejkalová z Aerobic Dancers Kladno, dlouholetí reprezentanti v jednotlivcích, spolu závodí první rok a hned si svým výkonem vybojovali zlatou medaili a titul mistrů republiky v kategorii párů. Kačka navíc zvítězila i v kategorii Fitness.

Co vlastně způsobilo, že jste se dali dohromady?

Daniel: V loňském roce jsem jezdil na Kladno Kačku trénovat a v průběhu sezony mě napadlo, že bychom se k sobě mohli hodit a zkusit kategorii párů.

Takže snadný a logický krok?

To zase úplně ne, musel jsem totiž na půl roku přestat ze závoděním, jelikož hraju v divadle. Jsem členem novocirkusového souboru CIRK LA PUTYKA a na začátku roku jsme odpremiérovali nové představení, které mi zabralo půl roku zkoušení. Myslel jsem, že už se k sportu nevrátím. Pak jsem zjistil, že mi to chybí a začal jsem zase trénovat. A Kačka kývla na nabídku páru. Cítil jsem, že potřebuji změnu a novou chuť do trénování. Změna kategorie byla to nejlepší rozhodnutí.

Vyzkoušel jste si vlastně všechny kategorie, ale pokud se nemýlím - delší dobu jste setrval jako jednotlivec. Co bylo na přechodu do kategorie páry nejtěžší? V čem je tato kategorie záludná?

Je to tak, jako jednotlivec jsem závodil 5 sezon. V kategorii párů jde především o dobrý výběr partnera a perfektní sladění (synchron). U mě je - oproti Kačce -největší problém, že se učím asi pětkrát déle choreografii (smích). Kačka má se mnou boží trpělivost. Ale nevidím v této kategorii přímo záludnosti.

A co u vás, Katko?

Jelikož s holkama cvičím v osmičlenném týmu, tak pro mě bylo hodně těžké se sehrát s Danem. To nám zabralo nejvíce času a úsilí.

Kde trénujete?

Daniel: Jezdím na Kladno 3x až 4x týdně (hostuji v klubu Aerobic Dancers Kladno) a zbylé dny trénujeme v Praze u Radky Hanákové, v mém mateřském oddíle. Kačka studuje VŠE a k tomu ještě chodí na poloviční úvazek do práce, takže ze začátku naše tréninky probíhaly třeba od sedmi ráno, aby Kačka mohla do školy a já na zkoušku do divadla. Časem jsme sjednotili své denní programy a už trénujeme trochu přijatelněji. Mě začalo závodění opět velice bavit a myslím, že je to na ploše na nás znát.

Kdo vám dělal sestavu a míchal muziku?

Letos jsme hudbu střihali s Mirkem Píšou z Kladna, nastříhal ji přesně, jak jsme si přáli. Ale výjimečně jsem hudbu nevybíral. S hudbou přišla naše trenérka Lenka Procházková. Choreografii jsem dělal já, Kačka mi do toho občas "kecala" (smich) - a když mi docházely nápady, pomohla mi naše kamarádka Majda Husáková, která je podle mého názoru aktuálně jedna z nejlepších choreografek u nás.

Čeho si, Kateřino, na Danovi ceníte?

V osobním živote si na něm cením, že je upřímný a otevřený. Na tréninku jsem ráda, že je přizpůsobivý.

A co vy, Dane, čím vás Kačka „dostala“? :-)

Je toho asi více. Kačka je velký dříč a dokáže mě nakopnout ve chvíli, kdy se mi vůbec nechce. Dokáže mě posadit na zem, když lítám hlavou v oblacích a je mi dobrou kamarádkou.

Na facebooku si člověk nemůže nevšimnout vašich vtipných momentek například s Honzou Pochobradským. Jak moc drží závodníci při sobě a za jakých okolností (pokud vůbec) už je cítit případnou rivalitu, jestli to tak lze nazvat?

Letos jsem si na závodech uvědomil, jak je naše soudružnost důležitá. Vždycky jsem to vnímal, že se s Honzou na závodech vzájemně podporujeme a vnímáme stav toho druhého v průběhu závodu, ačkoliv jsme byli 5 let soupeři v jedné kategorii. Strávili jsme spolu 5 let v reprezentaci jako parťáci a zároveň soupeři, ale nikdy nepřerostlo soupeření nad kamarádství. Máme už svoje společné rituály a jsme na sebe celkem dost zvyklí. Od světového šampionátu 2009 v Martiniku jsme si ještě vzali pod křídla Tamču Jiříkovou a od té doby to prožíváme ve třech (smích). Soudružnost je tak silná, že když letos Tamara vyhrála mistrovství republiky, oba jsme za ní běželi se skleněnýma očima a měli jsme na krajíčku. Mám pocit, že mě to vzalo víc, než vlastní vítězství. No a když je Honza nebo Tamča na ploše a závodí, neskutečně mě to burcuje a nakopává před mojí vlastní sestavou. Bohužel jsem ale na tomto mistrovství také zažil druhou stránku rivality a ta už tak příjemná nebyla. Hlavu si z toho ale nedělám.

Kdo je vaším závodnickým vzorem?

Kačka: Nedá se říct, že bych měla jeden vzor, k kterému bych vzhlížela. Každou sezonu se mi líbí někdo jiný. Na ploše nikdy nevynechám Tamču Jiříkovou nebo Terezku Tydlidátovou, na které se mi moc líbí, jak na sobe zapracovala.

Daniel: Z českých závodníků to bude určitě trio Strakoš, Holzer a Valouch. A ze zahraničních jednoznačně Jonatan Canada (španělsko). Měl jsem dokonce tu možnost proti němu závodit hned při svém prvním startu na ME v jednotlivcích, což byl pro mě velký zážitek.

Jakou nejlepší radu vám dala vaše trenérka, Radka Hanáková?

Mojí trenérkou v Akademii aerobiku Radky Hanákové byla hlavně Lucka Jiříková. Ta mi dala rad spoustu a dokázala ze mě v tréninku vždy dostat maximum. Od Rádi mám jedno moudro, kterého se držím, a to je: "Jen jeden závodník tě může porazit, ty sám".

Jste bývalý reprezentant ve skocích na trampolíně. Jak jste se dostal k tomuto – možná trochu netradičnímu - sportu?

Když jsem si v 11ti letech uvědomil že mě nebaví fotbal, chtěl jsem zkusit gymnastiku. V oddíle mi ale řekli, že už jsem na to starý, a tak jsem se rozhodl jít ve stopách mého strejdy Kamila Hrudy. On byl v devadesátých letech nejlepší v republice a byl velmi úspěšný reprezentant. Už jako malý jsem obdivoval jeho trofeje ze světových závodů a chtěl jsem být jako on.

Na závěr trochu odbočíme od aerobiku a sportu a vrátíme se k vašemu divadelnímu počinu. Kdybyste měl nějak stručně a marketingově zručně představit váš soubor a repertoár, jak by to vypadalo?

Cirk La Putyka je divadelní soubor, který se profesionálně věnuje žánru "nový cirkus". Snažíme se překonávat hranice mezi akrobacií, moderním tancem, divadlem a sportem. Vytváříme vlastní poetiku a svůj pohled na tento žánr. V současné době máme v repertoáru již 4 představení a díky našemu velkému letnímu projektu je budete moci vidět všechny na jednom místě po dobu dvou měsíců. Od 3. června do 29.července postavíme na Špejcharu a pražské Letné veliké cirkusové šapito a odehrajeme v průměru 24 představení za měsíc. Bude to "jiné místo ve městě", jak říká náš principál Rosťa Novák. Všichni jste srdečně zváni. Více info na www.laputyka.cz, nebo přímo na www.chpiteau-x.cz.

Děkujeme Danielovi a Kačce za rozhovor i dodané fotografie. Kačka tentokrát mluvila trochu méně než Dan, ale snad si zase brzy budeme moci přečíst její Nápovědník.

Nejsledovanější fotogalerie:

foto: archiv závodníků – 25. 05. 2012, 08.47:33


čtenář nepřihlášen přihlásit se registrovat se informace RSS článků RSS akcí