Aerobic Casopisek.czVyletiky.czFitcentra.czAerobic.cz

čtenář nepřihlášen   přihlásit se   registrovat se   informace

RSS článků   RSS akcí

Vlastní vyhledávání

Články - archiv

Doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D.: Žereme moc

Když jsem naposledy seděla v čekárně Thomayerovy  nemocnice, říkala jsem si, že by sem měly některé typy lidí, já jim říkám „ředitelé zeměkoule“, posílat na povinné „uzemnění“, aby si tito jedinci uvědomili, že nejsou pupkem světa a že i oni jednou mohou být nemocní a – nedej, bože - dokonce k tomu ještě staří a slabí.  Možná by je pravidelný pohled na pacienty, kteří opravdu řeší závažnější věci, než jsou veledůležité každodenní meetingy, briefingy a brainstormingy, přesvědčil, že život jako takový je krásný a že si musíme vážit každého dne, který prožijeme aspoň v relativním zdraví – a ne zcela zbytečně vyvolávat další zbytečný stres. A ještě jedna věc. Ačkoliv se o  českém zdravotnictví vyjadřujeme bohužel povětšinou velmi nelichotivě, je zde vidět, že to stále je  - jako ve většině případech - „jen“ o lidech. I když ani téměř čtvrt století po revoluci není situace taková, jakou by si člověk představoval, tak lékaři, kteří neodešli za lepším do zahraničí, zde dělají, co mohou. Je vidět, že práce je skutečně naplňuje a dělají ji v dobré víře.

Jedním takovým je i  Doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D, vedoucí metabolické JIP II.interní kliniky a Centra výživy FTN, který se zaměřuje na gastroenterologii, idiopatické střevní záněty, celiakii, ovlivnění střevní mikroflóry, apod. Jak už to tak bývá, jen hříčkou osudu se nestal vysněným chirurgem (pro přesnost – důvodem byla alergie, která se projevovala v podobě těžkých ekzémů na rukou). „Při vyšetření na dermatologické klinice mi prostě řekli, že chirurgii dělat nemohu,“ svěřil se v rozhovoru pro Zdravotnické noviny lékař, který má na svém kontě i řadu zajímavých knih a jeho vděční pacienti jsou za změnu oboru jistě rádi … I když nepochybuji, že i  jako chirurg by byl dnes na pomyslném výsluní. A snad i díky selskému rozumu, který při své práci projevuje, ryzí upřímnosti a nezbytné lidskosti s přiměřenou dávkou humoru mi připomíná kapitána Benjamina Hawkeye Pierce z oblíbeného seriálu MASH.  Takové muže – zvlášť v bílém plášti -  prostě nepřehlédnete. 

Jíme špatně a moc

Se svými pacienty sází na otevřený dialog a nikomu nic striktně nepřikazuje.  Lidé se prý často podivují jeho názoru, že alkohol, pokud má člověk zdravá játra, můžeme s mírou pít.  A sympatie si získává dál, když se ptá, proč si nedat – když to zdraví dovoluje-  v rozumné míře jídlo, které přinese radost. Nejdůležitější je podle něho prostě logicky myslet. A nepřejídat se. To je údajně takový ošklivý zvyk naší vyspělé společnosti. Nezdá se to, ale žijeme v podstatě v blahobytu. Dopřáváme si více, než je zdrávo. Mnohdy navíc jen krmíme prázdnými kaloriemi tu nespokojenou a vystresovanou potvoru v sobě… A český jazyk přitom tak nebezpečně krásně  vyjadřuje věci, které si kolikrát nechceme v plném rozsahu přiznat. Hnul mi žlučí. Nemůžu strávit, co mi udělal. Já se z toho pos…  „Pravdou je, že lidé podvědomě skrývají za průjmy, bolesti břicha a nadýmání své skutečné a hlavně nevyřešené  problémy s okolím,“ jako by mi z duše mluvil pacienty i novináři oblíbený lékař.  Doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D

Říká se, že „kdo je bez viny, ať hodí kamenem“ a já bych si dovolila toto parafrázovat na „kdo dnes jí dobře, tak asi lže sám sobě“.  Až na úctyhodné výjimky obědváme v poklusu (původ slova závodní jídelna podle mě není od slova závod jako podnik, ale vyjadřuje naprosto přesně ten příšerný stav věci, že se snažíme i při jídle vyhrát závod s časem, který nám stále chybí).. „Alespoň jednou denně by měl každý z nás mít na jídlo víc času, sednout si s někým, popovídat si, po jídle si dát kávu a určitě minimálně jednou týdně si připravit něco pořádného doma nebo si zajít do dobré restaurace. Vše v životě člověka by se mělo harmonizovat,“ říká člen správní rady Společnosti  pro výživu. A zatímco píšu tento článek, drobím do klávesnice kousky bagety… Hm.

Přiměřeně, přiměřeně

Následky špatné stravy – stejně jako následky nepřiměřeného výše zmíněného pití alkoholu - řeší v práci každodenně. A jak je to tedy s tou „zdravou“ dávkou alkoholu? U ženy by množství alkoholu nemělo přesahovat (při pravidelné konzumaci) 1,5 dc vína denně, vhodné je nechat také občas tělo (a játra, slinivku a srdeční sval) odpočinout nepitím. U muže by neměla být dávka větší než dvě takovéto skleničky denně (nebo samozřejmě odpovídající množství jiného alkoholu). I s tím alkoholem platí, že neřeší problémy, jen je umocňuje. „Pokud mi z chvilkové deprese pomůže alkohol, o to horší to bude při ranní kocovině,“ tvrdí nekompromisně lékař, který často doporučuje pacientům v rámci uzdravování také návštěvu psychologa. A jako národ se prý vyznačujeme tím, že si raději „přivlastníme“ nějakou  nemoc, než abychom přiznali, že problém je někde jinde.

Od zdi ke zdi

A jak se dívá přední odborník například na dnes tolik diskutovanou detoxikaci?  Všichni víme, že je nyní velmi moderní například hydrokolonterapie. Už ten název mě poněkud znervózňuje, ale co by člověk neudělal pro svoje zdraví. Naštěstí mě slova docenta Kohouta opět uklidňují. „Jak střevům pomohu, když do sebe napustím klystýr a vyprázdním je“, ptá se zcela logicky osvícený lékař, který proti této metodě bojuje a tvrdí, že je to naprostá hloupost. Člověk by měl podle něho více naslouchat svému tělu,  starat se o správnou výživu,  pečovat o zdravé bakterie, pohybovat se...  Žádné extrémy, žádné brutální metody očisty jednou za rok. Už si vás pan doktor také získal?

Proč kupovat biopotraviny?

Biopotraviny mají svá nesporná pozitiva, ale nesmíme zavírat oči ani před možnými riziky. Rozhodně se nejedná o zázračný všelék, který vyřeší všechny problémy týkající se stravování a civilizačních chorob. „Za výhodu biopotravin lze považovat zachování jejich přirozené chuti, barvy i vůně, problémem však zůstává většinou menší velikost, horší vzhled  či rychleji se objevující hniloba,“ zaznělo na nedávné tiskové konferenci z úst uznávaného nutricionisty.

Největším rizikem je kontaminace produktů plísněmi, které produkují zdraví škodlivé mykotoxiny, především aflatoxiny. Málokdo si uvědomuje, že riziko plyne také z kontaminace bakteriemi, na které již populace není zvyklá. Masivní reklama často vede k přesvědčení, že biopotraviny mají výhodnější složení pro dietní výživu. Není to pravda. Biopotraviny jsou výhodné především v tom, že mají garantovaný nízký až nulový obsah xenobiotik (tedy přídatných látek užívaných pro konzervaci, úpravu chuti, vzhledu či konzistence potravin). V žádném případě však nemají výhodnější složení základních živin, například „biouherák“ obsahuje 50 % tuků a vysoký obsah kuchyňské soli, stejně jako běžný uherský salám.

Problematický je i onen propagovaný vyšší obsah vitaminů. Ten ale závisí spíše – logicky – více na tom, jak dlouho a jak kvalitně se produkt skladuje. Argument, že se biopotraviny používají převážně v místě, kde se vyrobí, lze akceptovat, nicméně biopotraviny prodávané v supermarketech musí být do těchto supermarketů rovněž dopraveny. A převoz čerstvých potravin v biokvalitě z druhé strany zeměkoule již výhodnost vyššího obsahu vitaminů zcela popírá, to dá rozum.

„Nezanedbatelným faktem je i to, že malovýroba, kterou jsou biopotraviny vyráběny, zvyšuje jejich cenu,“ vysvětluje opět velmi logicky Doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D a pokračuje: „S trochou nadsázky by se dalo říci, že u chudší a střední vrstvy může konzumace biopotravin vést k podvýživě (nebo u obézních k hubnutí), protože konzumentům se nemusí dostávat prostředků na koupi dostatečného množství potravin. Ani sortiment biopotravin není zcela kompletní, což může bránit požadavku pestrosti jídelníčku.“ Tolik slova lékaře k moderním biopotravinám.

Čti, vzdělávej se, důvěřuj, ale prověřuj

Zdravý rozum je vždy na místě. Začátkem roku se například rozvířila diskusi kolem tzv. čínské studie amerického dietologa Colina Campbella, kterou představilo FZV (Fórum zdravé výživy) a na jejímž příkladě chtělo demonstrovat, jak jsou špatné extremní výchylky ve stravování. Kniha seznamuje čtenáře se závěry několika studií, zejména pak s tzv. čínskou studií, která potvrzuje souvislost mezi konzumací živočišných bílkovin a chorobami, jako jsou nádorová onemocnění (rakovina prsu, prostaty a tlustého střeva), případně další civilizační onemocnění (ischemická choroba srdeční, obezita, cukrovka II. typu, osteoporóza či autoimunitní onemocnění).

„Nikdo rozhodně nechce diskutovat o tom, že lenivý životní styl rozvinutých (západních) civilizací, vysoký kalorický příjem, příjem nasycených tuků, příjem volných cukrů, nedostatek vlákniny, lákání dětí na hračky ve fast-foodech, kde je doménou smažení a přeslazená cola, souvisí s vysokým výskytem civilizačních chorob, cukrovky, ischemické choroby srdeční a nádorových onemocnění,“ otevírá diskusi zkušený lékař. "Na druhé straně není pravda, že tyto problémy souvisejí s konzumací živočišných produktů (natož bílkovin) jako takových a že jedinou mantrou a správnou léčbou je veganská dieta,“ dodává na základě pozorování v praxi.. „I vegani bohužel často onemocní nádorovými chorobami. Je-li někdo příznivcem veganství, nelze proti tomu v podstatě nic namítat. Je to jeho volba. Pokud ale někdo ve snaze glorifikovat veganství účelově pozměňuje data, vybírá pouze taková statistická data, která se mu hodí, a jiná zamlčuje, jsou už námitky zcela na místě,“ tvrdí lékař, který připomíná, že člověk se všežravec a není dobré podléhat extrémním trendům ve výživě..

„Dobrý kafe“

Konec dobrý, všechno dobré. Doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D je zastáncem pití kávy a garantem Institutu kávy.  „Káva stimuluje tvorbu kyseliny solné, která se na trávení bílkovin podílí. Kyselost v žaludku stimuluje dále tvorbu enzymů slinivky břišní, takže trávení v trávicím traktu se po požití dobré kávy skutečně zlepší,“ odpovídá na časté otázky ohledně pití kávy.  Ovšem pozor - vypití kávy nalačno, bez následné konzumace jídla výrazně zvýší tvorbu kyseliny solné v žaludku. A pokud máte zánět způsobený Helicobacterem pylori, může vzniknout vřed. Nicméně dobrá zpráva je, že oblíbené kafíčko si po jídle dát  můžeme s poměrně klidným svědomím. Děkujeme, doktore…

Vizitka

Doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D: Vedoucí metabolické JIP II.interní kliniky a Centra výživy Fakultní Thomayerovy nemocnice

 

text: Marcela Macáková, foto: Fórum zdravé výživy – 29. 05. 2012, 21.48:07

 

reklama


Aerobic.cz na facebooku - od aerobiku přes jogu a pilates až po zumbu

TOPlist