Články - archiv

Dr. Georgis Patenidis: Odcházení

první předchozí strana 1 / 1 následující poslední

první předchozí strana 1 / 1 následující poslední

Ve dnech 25.dubna 2015 se bude v Praze konat jubilejní ročník mezinárodního kongresu FACE, na kterém se opět představí současné špičky v oboru.

Krátce před touto událostí jsem se sešla s Georgisem Patenidisem, mužem, který u nás roztáčí kola fitness byznysu už celým pětadvacet let, abychom zavzpomínali na éru plnou nadšení z pohybu, ale také jeho propadu, jenž je posledních pár let znát.

Pojďme na začátek rovnou to celé čtvrt století zpátky, kdy jste vlastně stál u zrodu českého aerobiku. Jak to tedy všechno z vašeho pohledu začalo?
Rok 1990 – to bylo moje první fitko v Jinonicích, první závodníci, vlastně můj skutečný první kontakt s aerobikem, protože já jsem do té doby znal aerobik jen díky spolužačkám z fakulty, které se předváděly v elastických dresech a podkolenkách a mně to přišlo spíš srandovní. Pak jsem se začal o aerobik více zajímat a vytvořil kolem sebe partu, kam patřily třeba Dana Jacková a Melánie Šrajbrová.

V roce 1992 pak přicházejí do mého fitka osobnostnosti jako Olga Šípková, Vašek Krejčík a David Huf a s nimi úspěch na poli sportovního aerobiku.

Stejně tak slibně se rozjíždí takový ten „normální“ aerobik. Stačilo udělat nějaký zajímavý seminář a lidé na něj stáli fronty, hltali každé slovo – zvlášť když byl k dispozici zahraniční host.

Takže od toho byl už jen krůček k tomu vzdělávat nové instruktory….
Ano. V roce 1995 se mi dostala možnost zakoupit licenci na vzdělávací akademii IFAA, která se stala předním školícím střediskem u nás. S jeho počátky jsou spjata jména jako Dana Urbářová, Jirka Perutková, Jana Havrdová, Vašek Krejčík. Ti všichni byli vyškoleni špičkovým lektorem Gerry Wallnerem, který působil v Německu. Odtud jsme také začali přebírat materiály, dělali speciální diplomy, například na cvičení s dětmi, o které byl obrovský zájem.

Vzpomínám si, že stejně velký zájem byl i o kongresy. Jak vůbec vypadaly ty první? Řada našich čtenářů v té době ještě tahala kačera…
Úplně první se konal v Radlicích a stál neuvěřitelných 2300 Kč. A to byly v té době nějaké peníze! Přesto bylo plno. Dnes už by za takové peníze nikdo nepřišel, lidé nemají zájem se vzdělávat, fitka to většinou nevyžadují, převládá pohodlnost. Ten prvotní hlad po všech novinkách zmizel…

A trval - pokud si dobře vzpomínám - poměrně dlouho…
Vrcholem byl určitě kongres s Jirkou Kornem jako speciálním hostem. Celá akce byla doprovázena také videokazetou Když aerobik, tak každý den…, které se prodaly mraky. Ve stejnou dobu vyšly také vzdělávací videoprogramy IFAA s Katkou Masopustovou, Janou Havrdovou, Vaškem Krejčíkem a Jitkou Perutkovou.

Ještě je mám schované… A samozřejmě si pamatuji i ten kongres. To byla velká sláva. Jirka Korn na billboardech. Jak jste vlastně přišel na ten nápad ho zatáhnout do aerobiku?
Dělali jsme spolu pro mou cestovku pořad o cestování To znám. Znal jsem ho a věděl, že je to velký profík s láskou k pohybu. Ale k té době patří i další osobnosti - Věra Macošková, Petra Havelková, Roman Ondrášek, Lenka Velínská.

Pak jsme začali „dobývat“ i Slovensko. Zde musím vzpomenout na úžasnou Martu Koleničovou, která už není mezi námi.

Jako Řek jsem samozřejmě inklinoval k Dimitrisovi, který už je také ve fitness nebi, ale zval jsem i takové lektorské hvězdy jako je Marcus Irwin, Charlotte Anderson, Julio Papi, nebo Mike Bee.

O něm se mi líbí ta příhoda s jeho příjezdem na kongres do Průhonic, ať trochu přeladíme z té smutné noty, při které nostalgicky vzpomínáme….
Mike Bee je prostě Američan. Všechny nás dostal svým charismatem, ale třeba i tím, že každý rok hlásil do lektorského formuláře stejný věk (smích). Na kongres, který se konal v Průhonicích, dorazil pár minut před začátkem z hotelu v centru Prahy na kolečkových bruslích. Jel po dálnici…

Pojďme se ještě vrátit k té zlaté éře. Co mělo největší úspěch?
Lidé vítali jakoukoliv možnost vyjet ven a vzdělávat se. Vypravovali jsme celé autobusy na kongresy do sousedního Německa. Mezi účastníky vládlo absolutní nadšení, když si mohli zacvičit na takové akci, nakoupit si oblečení, kazety, materiály… Byla to doba novinek v podobě stepů a cvičení na slide. Teprve pak přišlo TRX, Pilates, BOSU. V té době jsme nemuseli nikoho lákat na slevu nebo na dárky, což jediné teď bohužel funguje.

Přesto vaše zázemí akcí bylo vždy perfektní…
Samozřejmě jsme se snažili zajistit perfektní servis. Obědy, ubytování…. Haly praskaly ve švech, lidé chtěli vidět v akci ikony, ke kterým vzhlíželi. I díky tomu byl také asi velký zájem ze stran účastníků o to dělat zahraničním lektorům společnost. Chtěli je vzít na večeři, ukázat jim Prahu. To už nyní není…

Jinak věci, na které byli naši návštěvníci zvyklí zůstávají, například opět mohou využít speciální ceny na dvojáku v hotelu, kde se kongres koná, atd.

Posledních deset let je důležitým parťákem při pořádání akcí manželka Bára

Posledních deset let je důležitým parťákem při pořádání akcí manželka Bára

Co dalšího nás čeká na kongresu v dubnu?
Tento kongres je pro mě skutečně odcházení, 25 let - to není krátká doba. Je za tím spousta práce, ale i radost… Nyní to budu sledovat jen zpovzdálí, už se nechci účastnit toho dění kolem. Veslo přebírají noví lidé… Není to samozřejmě konec FACE u nás, ale já odcházím a na moje místo přicházejí mí nástupci…

Nejčtenější rozhovory na Aerobic.cz:

text: Marcela Macáková, foto: archiv – 13. 04. 2015, 21.31:58

Přečtěte si také

IFAA: Den otevřených dveří


čtenář nepřihlášen přihlásit se registrovat se informace RSS článků RSS akcí