Důležité zásady pro udržování příznivého složení střevního mikrobiomu

Tak, jak se stále rozšiřují naše znalosti například o střevním mikrobiomu, je třeba prohlubovat i znalosti o stravě a jejím optimálním složení. Již nestačí znát základní živiny a jejich vzájemný poměr s obsahem získané energie. Důležité jsou také další složky ve stravě, jako je vláknina, a to v individuálním poměru rozpustné a nerozpustné, vitaminy, minerální látky i složky dostatečně neprobádané, například fytoprotektivní. Protože optimální může být jen komplexní celek se svými složkami a jejich vzájemným ovlivňováním nebo působením.

Z hlediska stability střevního mikrobiomu je zásadní stabilita stravování i prostředí. Každá změna může vést k větší či menší změně ve složení střevního mikrobiomu, tím i k narušení imunitního systému a funkce trávicího systému vlivem porušení optimálního zastoupení nebo skladby střevních bakterií a jejich prostředí.

1)    pravidelné stravování nejméně 3x denně,
2)    vyvážená skladba stravování – v každém jídle současně zdroje bílkovin, tuků, sacharidů a vlákniny,
3)    konzumace nejméně 500 g zeleniny a ovoce denně (jako součást každého hlavního jídla, případně ke svačinám),
4)    konzumace alespoň jednoho zakysaného mléčného výrobku denně,
5)    obnova střevního osídlení dostatečnou dávkou symbiotik vždy, když je narušeno (léčba antibiotiky, změna stravování),
6)    vyhýbání se různým módním trendům ve stravování, pokud neumožňují pestré stravování,
7)    důraz na dostatečné množství tekutin bez obsahu cukru a alkoholu (podle individuální potřeby, obvykle alespoň 2 l denně),
8)    vyhledávání rad týkajících se stravování u odborníků (nutriční terapeuti),
9)    důraz na pravidelné vyprazdňování,
10)    nezanedbávání pravidelné pohybové aktivity.

text: Mgr. Tamara Starnovská, Fórum zdravé výživy – 26. 09. 2017, 16.40:15