Imunitní systém ve střevě

Škodlivé mikroorganismy, volné radikály, cizí sloučeniny, ale i stres a další faktory mohou útočit na náš organismus, snižovat jeho obranyschopnost a vyvolat  nemoc. Naštěstí si naše tělo vyvinulo přirozený obranný systém, kterým se může před těmito agresory účinně chránit, a tak se udržovat v dobrém zdravotním stavu.  Důležitou součástí tohoto obranného systému je trávící trakt. Jeho role je ovšem z neznalosti často podceňována.

Střevo je odpovědné nejen za trávení potravy, ale rovněž za celou řadu dalších hormonálních, motorických, nervových a imunitních funkcí, z nichž několik hraje důležitou roli při vytváření skutečné obranné linie proti vnějším agresím. Střevo se podílí na vytváření bariéry mezi vnějším prostředím a naším organismem. Je dlouhé přibližně 7 metrů a jeho plocha je přibližně velká jako tenisový kurt, tj. více než 200 m2. Nesmírně důležitá obranná funkce střeva je založena na třech liniích: střevní mikrobiální flóra, střevní sliznice a střevní imunitní systém (GALT, tj. lymfoidní tkáň asociovaná se střevem, viz slovníček níže).

Střevní mikrobiální flóra: první obranná linie
Trávicí trakt dospělého člověka je domovem mimořádně různorodého mikrobiálního ekosystému, je hostitelem téměř 100 000 miliard bakterií. Ty patří mezi více než 400 odlišných bakteriálních druhů, dohromady váží kolem půl kilogramu a mají metabolickou aktivitu srovnatelnou s metabolickou aktivitou jater. Je jich desetkrát více než všech buněk lidského těla!

Jednou z nejdůležitějších funkcí mikrobiální flóry je její působení jako ochranné bariéry, která zabraňuje osídlení celé řady škodlivých mikroorganismů.  Toho je dosaženo díky schopnostem střevní mikroflóry narušit adhezi (přilnutí) a oslabit toxické účinky sousedních nebo útočících škodlivých mikroorganismů. Střevní mikroflóra tak zajišťuje ochranu proti širokému spektru střevních patogenů, včetně některých forem bakterií Clostridia, Escherichia coli, Salmonella, Shigella a Pseudomonas, stejně jako proti Candida albicans a dalším kvasinkám.  Prof. MUDr. Anna Šedivá CSc., primářka Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol k důležité funkci střevní mikroflóry říká: “Správná střevní mikroflóra přispívá k udržení příznivého, rovnovážného stavu v oblasti slizniční a následně celkové imunity. Dysregulace takového stavu vede k poruchám tolerance a přispívá ke vzniku alergií i autoimunit, kdy právě dochází k prolomení složité a křehké imunologické tolerance.” Jak ukázaly nejnovější výzkumy, složení střevní mikroflóry je u každého jedince jiné. Zajímavostí například je, že neexistují 2 lidé na světě, kteří by měli stejné kvalitativní složení střevní mikroflóry.

Střevní sliznice: druhá obranná linie
Střevní sliznice pokrývá plochu 200 až 300 m2 a tvoří hlavní bariéru mezi organismem a vnějším prostředím. Skládá se z buněk a vrstvy hlenu, což je gel vytvořený vzájemným působením různých slizničních sekrecí.  Toto rozhraní je velice vhodné pro vstřebávání a trávení živin, zároveň vytváří důležité prostředí pro vzájemné působení mezi vnitřními a vnějšími prvky: strava a živiny, antigeny, komenzální (organismu vlastní) a škodlivé  mikroorganismy.

Střevní imunitní systém: třetí obranná linie
Střevo je nejdůležitějším imunitním orgánem v lidském těle. Přibližně 70% buněk našeho imunitního systému se nachází právě ve střevě. Kontakt se škodlivými mikroorganismy zde může vyvolat silnou zánětlivou reakci. Vychytávání imunitních buněk v místě zánětu musí být proto důkladně kontrolováno, aby se zamezilo vzniku závažného onemocnění. Střevní a celkový imunitní systém jsou těsně propojeny: všechny buňky imunitního systému spolu komunikují. Je životně důležité, aby byla imunitní reakce organismu náležitě využívána proti případným patogenům, a nikoliv proti prospěšným vnějším složkám, jako je například potrava.

Prevence a probiotika
Probiotika jsou již řadu let velice úspěšně využívána v prevenci i v léčbě průjmových onemocnění. Nejčastější příčinou průjmů u dětí je rotavirová infekce. Rotaviry (viz slovníček níže) poškozují střevní sliznici a současně mění složení střevní mikroflóry. Příznivý vliv probiotik u průjmů způsobených rotavirem  byl prokázán vícero studiemi. Díky schopnosti stabilizovat a udržet optimální složení střevní mikroflóry mohou být probiotika využívána i v prevenci dalších typů průjmů. Známá jsou například průjmová onemocnění cestovatelů do cizích exotických zemí. Výskyt této nepříjemné komplikace se odhaduje na 20 – 40 %, záleží na původu cestovatele, způsobu cestování a cíli cesty. K prevenci onemocnění bylo vyzkoušeno několik probiotik s různými výsledky. Existuje studie, ve které bylo použito několik různých kmenů laktobacilů a rozdíl byl statisticky významný ve prospěch jedinců, kteří konzumovali probiotika.

Probiotika se ukázala jako velice účinná i v prevenci průjmu spojeného s užíváním antibiotik. Velice závažnou komplikací léčby antibiotiky je průjem vyvolaný bakterií Clostridium difficile. Tato forma průjmu značně zvyšuje úmrtnost pacientů. Mimochodem, je to právě tato bakterie, která způsobila vlnu úmrtí pacientů ve Velké Británii souvisejících s akutním průjmem a těžkým střevním zánětem po užívání antibiotik, o kterých před časem informovala i česká média. V menší míře se s tímto problémem potýkaly i nemocnice v Belgii, Holandsku, Francii nebo Rakousku. Průjem spojený s užíváním antibiotik může vzniknout u 5 až 30 % pacientů, tento poměr se zvyšuje přímo úměrně s šířkou spektra podávaných antibiotik. Tento typ průjmu může být důsledkem porušení ochranné bariéry vytvářené střevní mikroflórou. Překvapivě velmi příznivé výsledky přinesla nedávná britská studie, která prokázala významné snížení výskytu průjmu  u pacientů užívajících antibiotika současně s probiotiky. Studie se zúčastnilo 135 starších hospitalizovaných pacientů, kterým byla podávána antibiotika. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin: první skupina konzumovala probiotický jogurtový nápoj Actimel, druhé skupině bylo podáváno placebo (mléčný koktejl).  V obou skupinách byly mléčné výrobky konzumovány o jeden týden déle, než trvalo podávání antibiotik. Pacienti byli sledování ještě další 4 týdny po ukončení léčby. Výsledky studie byly velmi příznivé. Průjem způsobený léčbou antibiotiky nastal u významně nižšího počtu pacientů konzumujících probiotický nápoj, než u pacientů, kterým bylo podáváno placebo (mléčný koktejl). Výskyt průjmu souvisejícího s užíváním antibiotiky se snížil u skupiny pacientů konzumujících Actimel o 22 %. Příznivé výsledky byly potvrzeny i u průjmu souvisejícího s nebezpečnou bakterií Clostridium difficile. Probiotika se uplatňují i v léčbě dalších nemocí. Existují studie, které prokazují, že jsou stejně účinná jako některé léky v udržování klidového stavu u nespecifického zánětlivého onemocnění tlustého střeva. Některé studie prokazují rovněž příznivý účinek probiotik u pacientů s Crohnovou nemocí (viz slovníček níže).

TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍČEK

Antigen = látka, kterou je tělo schopno rozeznat na základě její struktury jako cizí a proti níž je schopno vyvolat imunitní reakci. Jako antigen se chovají součásti mikroorganismů, cizorodé bílkoviny, cizí orgány, antigeny krevních skupin aj.

Clostridium difficile = bakterie z rodu Clostridium vyvolávající průjmová onemocnění až kolitidu (zánět tračníku nebo tlustého střeva). Vyskytuje se ve střevech, častěji u dětí. K pomnožení dochází v souvislosti s antibiotickou léčbou narušující běžnou flóru.

Crohnova nemoc = zánětlivé střevní onemocnění, které postihuje různé úseky střeva.V současné době se popisuje vzestup výskytu nemoci. Její příčina není zcela jasná, je pravděpodobný podíl imunitních mechanismů. Nemoc se projevuje průjmy, bolestmi břicha (někdy značnými, připomínajícími až náhlou příhodu břišní), poruchou trávení a vstřebávání, celkovými příznaky (zvýšenou teplotou aj.) i příznaky mimostřevními (bolestmi a záněty kloubů, kožními obtížemi atd.). Někdy je nutný chirurgický zákrok, i když nelze vyloučit recidivu (opětovné objevení nemoci na jiném místě trávicí trubice). Onemocnení je chronické až celoživotní.

Epitel = krycí tkáň, výstelka, pokrývá zevní povrch těla (součást kůže) a vystýlá vnitřní povrch dutých orgánů (součást sliznice zažívacího, močového, pohlavního, dýchacího ústrojí), s výjimkou cév a mozkových komor.

GALT = angl. zkratka “gut associated lymphoid tissue”, jedná se o lymfoidní tkáň asociovanou se střevem vytvářející střevní imunitní systém.

Rotavirus =  virus z čeledě reovirů, jejichž genom je tvořen dvouvláknovou RNA. Jsou značně rezistentní k zevnímu prostředí. Rotavirus je hlavní příčinou těžkých průjmů u dětí.

Patogen =  chorobný činitel, vyvolavatel onemocnění.

Probiotika =  látky příznivé pro život, z řečtiny (pro =  příznivý a bios = život). Živými mikroorganismy, patřícími mezi probiotika, mohou být některé kvasinky nebo bakterie. Každý z nich je určen konkrétním názvem kmene a registrován v mezinárodní sbírce kultur.

Antibiotika = látky, které usmrcují mikroorganismy nebo brání jejich růstu. Zasahují tak proti původcům infekcí, jejich nežádoucím účinkem může být ale i poškození mikroflóry na povrchu některých sliznic a ve střevním traktu.

Prebiotika = látky, které slouží jako substrát (potrava) bakteriím. Nejedná se tedy o mikroorganismy, ale o molekuly, které jsou zdrojem energie pro probiotické bakterie i pro bakterie střevní mikroflóry. Prebiotika jsou vlastně nestravitelnou složkou potravy, která se nerozkládá a není vstřebána v lidském tenkém střevě. Prebiotikem je například vláknina.

text: Publicis ve spolupráci s Prof.MUDr.Annou Šedivou, CSc. a MUDr. Pavlem Kohoutem, foto: archiv autorů – 28. 03. 2008, 17.33:20