čtenář nepřihlášen přihlásit se registrovat se informace |
Vlastní vyhledávání
|
Irča Zoubková: Změna životního stylu po rakoviněJe vůbec možné změnit svůj životní styl po vážné nemoci? Otázkou zde zůstává, co je pro člověka, stále pacienta, zdravý životní styl. Nejde jednoduše identifikovat, co je nyní zdravé a co ne. Každý člověk, který si projde vážnou nemocí, smýšlí jinak. Má nastavený žebříček hodnot úplně jinde než zdravý člověk. V souvislosti s názory lékařů a svými schopnostmi je ale vše možné. Důležité ovšem je naučit se znát své tělo. Vážných nemocí je v dnešní době celá řada. Tou možná nejvážnější je stále rakovina. Ať už jste o této nemoci slyšeli cokoliv, nebo jste si ji u sebe nebo u svého blízkého prožili, vězte, že rakovinou život vždy nekončí. Nejsem lékař, tudíž nemohu kompetentně rozepsat možnosti změny životního stylu po jiných vážných nemocech, ale jelikož jsem sama bývalá onkologická pacientka, zkusím vám popsat, jak taková změna životního stylu může vypadat. Strašák rakovinaNejdříve bych měla podotknout, že rakovina postihuje všechny žijící generace. Jinak ji prožívá dítě, jinak dospívající či dospělý člověk. Ať už patříte do jakékoliv skupiny, jedno máte společné a tím je boj o život, který je zakořeněný ve vaší hlavě. Už navždy budete na život pohlížet jiným okem než ti, kteří nic podobného nezažili. Z vlastní zkušenosti vím, že jsou dvě skupiny lidí, kteří se odléčili. Jedna skupina jsou lidé, kteří pesimisticky sedí doma a bojí se vrátit zpět do života s tím, že by si znovu mohli ublížit. Druhou skupinou jsou ti, kteří získali tzv. „druhý dech“ a snaží se po nemoci žít naplno. Myslím, že se mohu zařadit právě do té druhé skupiny. I když to už zcela naplno nikdy nepůjde, mně stačí pocit, že mám snahu žít svůj život, jako kdyby žádná nemoc nikdy nebyla. Vyjma pravidelných kontrol, schůzek s jinými onkologickými pacienty nebo komunikace ohledně nemoci s lidmi, kteří se mě na nemoc ptají. U každého člověka je doba po léčbě jiná, je to v závislosti na druhu a délce léčby. Nejvíc zde ale pomáhá psychika a okolí pacienta. Moje diagnóza si vyžádala celkem 3 vážné operace v oblasti břicha, 4 série chemoterapie a poté transplantaci vlastních buněk. Když to sečtu dohromady, celkem skoro 3 roky nicnedělání, chození do nemocnice, léčba, pooperační klidový režim, potransplantační sterilní režim. Během průběhu nemoci, a zhruba ještě rok po ní, přísná dieta. Ještě dalších pár let po nemoci tuny různých léků, mastí a vodiček a zákaz všeho možného. Touha žítKdyž toto období pacienti překonají, první skupina pokračuje v klidovém režimu a pomaličku se vrací zpět do normálního života, ovšem bere si s sebou stále většinu omezení. Neříkám, že to není správně, každý člověk jedná dle svých možností a potřeb. Já ovšem patřím do té druhé skupiny, kteří už v průběhu režimu přemýšleli, co budou dělat, až ta doba skončí a až doktor konečně řekne: „můžeš!“… :-) Když jsem „mohla“, šla jsem poprvé asi 3 roky po léčbě na hodinu aerobiku, kterou jsem musela týden rozležet v horečkách. Jenže nějaké horečky mě již nezastavily, protože jsem na ně byla tak nějak zvyklá. Takže hned, jak jen to bylo možné, jsem šla znova a znova. Později se moje tělo pohybu přestalo bránit a naopak ho začalo vyhledávat. Postupem času a s trpělivým a zkušeným přístupem mého trenéra jsem dokonce složila zkoušky a začala sama aerobik předcvičovat a světe div se, dnes je tomu už 11 let. Irča Zoubková, provozní manažerka Centra funkčního pohybu Daniela Müllera (pokračování příště) Stránky Aerobic.cz dělám již dlouhých patnáct let. Určitě jsem na nich nezbohatla (materiálně), spíš naopak (smích), ale obohatily můj život o velké množství skvělých lidí. Denně jsem v emailovém kontaktu s úžasnými aktivními ženami (sem tam i nějaký muž) z celé republiky, některé poznávámm časem více, s mnohými jsem navázala opravdová přátelství. Vzpomínám si dobře, jak jsem si poprvé psala s Irčou Zoubkovou. Dolaďovaly jsme společně nějak její profil a ani ve snu mě nenapadlo, že tato akční instruktorka poměrně nedávno vyhrála svůj životní boj nad rakovinou. Až nyní – po pěkné řádce let – jsem si troufla jí navrhnout, zda by o své zkušenosti nenapsala něco více. Pozdravy a dotazy pro Irču můžete psát zde.Nejčtenější články v rubrice Zdraví
16. 05. 2012, 12.32:51
|
|