Články - archiv

Jana Havrdová, ta, co není Sama doma: Ruční práce, tanec, aerobik a rady, jak zhubnout

náhledy zvětšit první předchozí obrázek 1 z 3 následující poslední

Tvář Jany Havrdové znají především divačky magazínu České televize Sama doma, který moderuje. Je ale také prezidentkou Českého svazu aerobiku, fitness a tance FISAF.cz, České komory fitness, jednou ze zakladatelek projektu Česko se hýbe a v neposlední řadě maminkou Alberta (13), Josefa (5) a roční Aničky

Váš mladší syn je od pohledu pěkné šídlo. Byla jste jako dítě stejná?
„Vůbec ne! Do sedmé třídy jsem byla hodná, klidná a bezproblémová holka, která nosila brejličky a dlouhé vlasy sepnuté do drdolu. Nejraději jsem seděla doma a pletla nebo vyšívala. Moji rodiče z toho byli na mrtvici, protože jsou oba sportovně založení, oba tančili, a teď měli doma skoro pecivála.“

Jak je to možné?
„Já jsem totiž odjakživa toužila tančit společenské tance. Jenže v té době v Praze žádná taneční škola pro děti nebyla, tak jsem čekala na klasické taneční. A to čekání jsme si krátila ručními pracemi... (směje se) Ne, tak samozřejmě, že jsem sportovala – volejbal, plavání a tak, ale nebylo to pro mě nic zásadního.“

Proč jste nezkusila balet nebo moderní gymnastiku? Takové školy nebo kluby v Praze přece byly...
„To ano, jenže já mám od dětství omezenou pohyblivost kyčlí, takže balet vůbec nepřipadal v úvahu. Moderní gymnastiku jsem zkoušela, ale i tam je potřeba být hodně ohebná, takže to prostě nešlo.“

Kdy přišel ten zlom a vy jste začala cvičit?
„V osmé třídě mě máma vzala na jazzgymnastiku, kterou tehdy ve světě propagovala Jane Fondová. Do té jsem se zamilovala a začala předcvičovat spolužačkám. A pak přišel ten očekávaný tanec a... najednou se z dítěte, co doma štrykovalo, stala holka, kterou naši skoro neviděli. Měla jsem pětkrát šestkrát týdně tréninky, jak tancování, tak cvičení. Prostě jsem najednou byla hrozně aktivní puberťák.“

Tančila jste latinskoamerické tance, pak ale zvítězil na celé čáře aerobic. Jak k tomu došlo?
„Po pár letech jsem zjistila, že obojí dělat naplno prostě nejde. A musela si vybrat. Tanec je krásná věc, ale vždy k němu potřebujete partnera. I když jsem měla skvělého tanečníka, zdaleka ne na všem jsme se shodli. Nakonec jsem si tedy zvolila aerobic, od 18 let jsem věnovala jen jemu, a nikdy jsem nelitovala.“

Aby ne! Jste dvojnásobnou mistryní světa a držitelkou dalších titulů, byla jste úspěšnou cvičitelkou, nyní lobujete za fitness sektor jako za důležité odvětví národního hospodářství a aerobik vás přivedl dokonce i k moderování... Jak to přesně bylo?
„Před osmi lety mě oslovily dramaturgyně Sama doma. Byla to náhoda – točili jsme s kolegy pořad Buď fit s Českou televizí, a ony si mě všimly. Dodnes jsem jim vděčná, že měly tu ohromnou odvahu dát mi prostor a možnost zkusit to. Pokud jde o moderování, byla jsem naprostý amatér a vím, že pro všechny ze štábu muselo být občas hodně těžké přežít všechno to moje koktání a přebrepty, než jsem se dostala na odpovídající úroveň. Ještě jednou díky, protože mě tahle práce strašně baví.“

V Sama doma se řeší celá řada témat – od porodů přes bydlení, ruční práce po zdraví, vztahy. Je asi pro moderátora těžké porozumět každé problematice, aby o ní zasvěceně hovořil. Která témata vás baví a která jsou trochu oříšek?
„Vzhledem k tomu, že Sama doma trvá hodinu a půl, je těch témat opravdu hodně. Každý den máme hlavní téma, většinou lékařské, a k tomu se přidávají další menší témata. Bylo opravdu těžké si na tento náročný systém zvyknout, ale já ráda zvládám nové výzvy. Nejbližší je mi samozřejmě cvičení a pak mám ráda těžší témata, jako jsou daně, právní a lékařská problematika. Baví mě ale i móda, bydlení a vaření. Jediné, co snad jde mimo mě, jsou bylinky. Ale naštěstí moderujeme ve dvojici, a tak si každá z nás přirozeně vybere to, co jí víc sedí. Je to pro mě obohacení, ale také velký relax od ostatních mých aktivit.“

A těch je opravdu hodně. Kromě televize jste prezidentkou Českého svazu aerobiku, fitness a tance FISAF.cz a manažerkou naší reprezentace, od roku 2011 prezidentkou České komory fitness. Jak tohle všechno vlastně zvládáte s malý dítětem?
„Za pochodu, jak vidíte. Všechny moje děti se mnou cestovali, oba kluci doslova půlku světa – s Aničkou zvládnu drobná jednání (ideálně v dětských hernách), schůzky, telefony, a když malá spí, sednu k počítači a úřaduji. Bertík už je v sekundě na gymnáziu, Pepíno ve školce, takže už mají svoji společnost a své aktivity. Anička nyní začíná chodit a maminka u počítače ji nebaví. Takže se přesouvám na noční práci….. Ale myslím, že to jde zvládnout hlavně proto, že člověk chce. Nejsem ten typ, který by byl šťastný jen doma s dětmi, a myslím, že i pro děti je dobré, když si zvyknou, že maminka něco dělá a že nejsou jediným středobodem jejího vesmíru. Potom jsou v životě daleko více použitelné. Znám to ze své rodiny, která je nesmírně pracovitá, a chtěla bych, aby tuhle vlastnost dostali do života i moje děti.“

Vaším třetím dítětem je holčička, máte radost?
„Samozřejmě, Anička je naprosto zlatá. Ale kluci byli také vždycky bezvadní a já byla při třetím těhotenství naprosto přesvědčená, že čekám třetího kluka. Když jsme se dozvěděli, že to bude holčička, měli jsme všichni radost. Pro manžela to je již druhá dcerka, takže věděl, do čeho jde. Pro mě to byla velká neznámá. Jsem si hodně podobná s mojí maminkou, tak jsem si přála, aby i malá byla naše kopie. Což se stalo. Navíc se při jakékoliv hudbě začíná okamžitě vrtět do rytmu. Možná nám tady vyrůstá nová tanečnice. (směje se)“

Moderujete pořad pro ženy, propagujete pravidelný pohyb jako nejlepší prevenci civilizačních onemocnění, řadu let jste patřila mezi českou špičku mezi instruktory. Jak jste na tom se cvičením nyní Vy?
Svoji instruktorskou kariéru už jsem ukončila a nyní nedokážu říct, zda se někdy k aktivnímu vedení hodin vrátím. Čím více propaguji vysokou kvalitu služeb fitness profesionálů, uvědomuji si, že moje vlastní znalosti a dovednosti už nestačí. Dobrý instruktor se musí pravidelně vzdělávat, jezdit do zahraničí, učit se. To jsem já dělala řadu let, cvičila jsem neustále. S rostoucím počtem dětí a narůstajícími manažerskými úkoly na sebevzdělávání nezbyl ani čas ani energie. Po pěti dnech v práci jsem chtěla mít o víkendu volno na děti. Fitness management mne ohromně baví, vidím obrovský potenciál jak ve FISAF.cz, tak v České komoře fitness. Celý život jsem vtipkovala, že cvičím, protože mne za to platí. Bohužel je to pravda. Jen tak zacvičit si je pro mne v tuto chvíli z kategorie sen. Na jaře ale začnu opět běhat. Už s nejstarším synem Bertíkem, který trénuje atletiku. Příští rok mi bude 40 a přímo na moje narozeniny chci s manželem vyjet na kole na Mont Ventoux, cyklistickou ikonu Francie, nejvyšší etapu Tour de France. Takže musím začít trénovat.

A co byste na základě svých zkušeností poradila ženám, které chtějí zhubnout?
„V první řadě, aby neměly nereálná očekávání. To znamená, aby si nemyslely, že začnou cvičit, držet dietu a najednou úplně změní svou postavu. Každý má nějaké geny, to znamená, když je postava typ jablko, bude mít vždy sklon mít bříško. Kdo je hruška, bude bojovat s větším zadečkem a stehny. A jediné, co se s tím dá dělat, je začít s pravidelnou fyzickou aktivitou – je jedno, jestli to bude běhání, plavání, jóga, tancování nebo třeba volejbal, a k tomu upravit stravu. Není to o žádném krátkodobém zázraku, jde o nastavení životního stylu.“

Často člověk ale kolem sebe slyší – já cvičím, skoro nic nejím a stejně nezhubnu. Co vy na to?
„Na to říkám jedno – vezmi si tužku a papír a týden si zapisuj, co jíš a piješ. A pak uvidíš, co je špatně. Ono se to totiž nasbírá – mlsání u televize a tuhle vínko, tamhle čokoládka. Když to najdete a vyškrtáte, pak musí jít kila dolů. A pokud ne, pak je něco špatně, máte zřejmě vadu metabolismu, se kterou je potřeba zajít k lékaři.“

Jakou pohybovou aktivitu doporučujete?
„Myslím, že je to v zásadě jedno. Jde o to dělat sport, který člověka baví, a hlavně pravidelně. Podle mých zkušeností, právě lidé typu jablko potřebují hodně dynamickou fyzickou aktivitu. U nich je to řekněme z 60 procent o stravě a ze 40 procent o pohybu. Hrušky to mají s pohybem trochu složitější, musejí upravit stravu ještě mnohem víc a najít pohyb, který by byl zaměřen na dané partie. Ideální jsou pro ně přístroje fungující na principu velkého podtlaku, které pomáhají rozpohybovat lymfatický systém. Nadváha u žen bývá často způsobena právě zadržováním lymfy a v takovém případě je potřeba hubnout za pomoci odborníků.“

Už dlouho mluvíme o cvičení. Máte vedle něj čas na nějaké koníčky? Co třeba ty ruční práce, o nichž jsme mluvily na začátku?
„Tak ty jdou teď mimo mě. (směje se) Když mám volno, ráda si čtu. Jsem schopná s knížkou strávit skoro celou noc. Baví mě i drobné práce s dětmi na zahradě. A strašně rádi vaříme. Máme několik spřátelených rodin, s nimiž si pořádáme gurmánské večírky. Vaří hlavně chlapi, my ženy jim pomáháme a je to velká pohoda.“

Je něco, co vám kromě rodiny a cvičení dělá radost?
„Na jaře 2011 jsme rozjeli kampaň Česko se hýbe. Připomínáme všem občanům naší republiky, jak moc je důležitá péče o zdraví a jak zásadní roli v ní hraje pohyb. U nás je zvykem řešit všechny zdravotní potíže návštěvou lékaře, pojídáním prášků, dlouhodobým léčením, přitom pohyb je nejen skvělou prevencí, ale i léčebnou metodou mnoha potíží. Když to řeknu jednoduše – pohyb by měl být na lékařské doporučení, měly by ho podporovat zdravotní pojišťovny a hlavně sami lékaři. Snažíme se proto propojit odborníky ze sektoru fitness a lékaře. Pro takovou spolupráci je však třeba nastavit standardy fitness profesí a spojit český fitness sektor. Lékař musí přesně vědět, co umí konkrétní fitness profesionál. Pak k němu pošle svého pacienta. Právě proto jsme založili Českou komoru fitness, která spravuje Český registr fitness profesionálů. V Evropě má fitness trh roční obrat 22 miliard Euro. To je o 10 miliard víc než fotbal. V České republice má fitness velkou tradici, a pokud začnou jeho jednotliví hráči spolupracovat, pomůže to všem. Čeká nás běh na dlouhou trať a spousta práce. Ale jak už jsem řekla, mám ráda výzvy a věřím, že se to podaří.“

Nejčtenější rozhovory na Aerobic.cz:

text: kolektiv :-), foto: archiv Jany, Lucie Robinson – 30. 01. 2013, 23.18:11

Přečtěte si také

Fotogalerie: Jana Havrdová


čtenář nepřihlášen přihlásit se registrovat se informace RSS článků RSS akcí