Něco navíc: Vítr ptáky neodfouká

O ptáky nebeské by se kromě Pána Boha měli v zimě starat i lidé. Příležitost nalézt potravu na betonu a asfaltu není zase tak velká. Ostatně přikrmit sýkory na zahradě také není od věci…

Krátký den, nízká teplota, zmrzlá půda, a málo energetické potravy, to všechno ovlivňuje schopnost ptáků přežít zimu. Čím menší, tím potřebují více energie, aby dokázali udržet stálou tělesnou teplotu. Proto je dobré přikrmovat pravidelně. Určitě od listopadu aspoň do března.

Takové sýkory musejí věnovat shánění potravy podle ornitologů téměř celý den, kos musí pozřít různých bobulí asi dvakrát víc než sám váží. Ve městech ale žijí i strakapoudi a brhlíci, zvonci a další druhy ptáků. Krmítka by měla být umístěna tak, aby k nim neměly přístup například kočky a měla by být chráněna před vlhkostí.

A co krmit? Slunečnici, vyloupané vlašské ořechy, speciální směsi, které jsou nabízeny ve specializovaných obchodech, anebo lojové koule se semínky. Lze si i vyhrát s přípravou pochoutek, roztavit lůj nebo ztužený rostlinný tuk a zapravit do něj slunečnicové semínko, může být loupané, proso, lněné semínko, řepkové semínko, rozdrobené celozrnné pečivo, a to zapravit do borové šišky anebo do koule s tkaničkou na zavěšení. Nebo pro strakapoudy do vyvrtaných děr do špalku natlačit lůj a třeba i kousky masa. Drozdovitým ptákům chutnají jeřabiny, plody bezu černého, hlohu nebo šípky, nebo pokrájená jablka.

Určitě do krmítek nedávat slané a kořeněné zbytky potravy. Neuvařená rýže, sušený kokos a chléb či těstoviny v trávicím traktu ptáků zbobtnají a mohou vést až k úhynu.

A z ptačí chřipky není třeba mít obavy, u drobných pěvců nebyla dosud tato nákaza diagnostikována.

Odměnou pak je možnost pozorovat „šťastné“ ptactvo a zažít pocit uspokojení, že jsme prospěli přežití našich stálých ptačích druhů.

foto: Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR – 21. 11. 2008, 19.36:10