Nejčastější gynekologický zánět a jeho léčba

Hlavním příznakem poševní infekce, kromě svědění, pálení a nepříjemných pocitů při močení, je výtok (fluor). Ne však každé zvlhnutí je známkou onemocnění. Stavů, které napodobují výtok, je několik. K těm nejčastějším patří:
• Ovulace: Uprostřed menstruačního cyklu, kdy se vajíčko uvolňuje z vaječníku, dochází k řídnutí sekretu v kanálku děložního hrdla. Děložní hrdlo je vstup do dělohy, kudy se dostávají spermie k nyní připravenému vajíčku. Pro toto období - asi 14 dní po začátku menstruace - je charakteristický téměř průhledný, nezapáchající sekret (hlen).
• Sex: Zvlhnutí poševní sliznice provází sexuální vzrušení. Bezbarvý sekret umožňuje hladký průnik penisu do vagíny. Některé dívky a ženy mohou být překvapeny jeho množstvím a zaměnit jej za výtok.
• Špinění: Mnohé ženy začínající užívat hormonální antikoncepci či mající implantované nitroděložní tělísko si mohou stěžovat na špinění uprostřed cyklu. Špinění je způsobeno poklesem hormonů cirkulujících v krvi. Problém může po čase sám vymizet. Pokud je to však jev přetrvávající, je nezbytná konzultace s gynekologem.
• Inkontinence: Mírný únik moči může napodobovat výtok, zejména je-li způsoben oslabením svalů pánevního dna (tzv. stresová inkontinence).

Jak výtok vzniká?
Samotný výtok je důsledkem disharmonie vaginálního (poševního) prostředí. Ta je udržována mnoha mechanismy:
• Sliznice je velmi bohatá na cukr (glykogen), který je štěpen na kyselinu mléčnou. Ta udržuje kyselé prostředí pochvy jako ochranu před choroboplodnými (patogenními) mikroorganismy.
• Pochva má svou přirozenou mikrobiální floru. V jednom gramu poševního sekretu (hlenu) je obsažen až milion bakterií. Nejčetnější jsou lactobacily, které pomáhají přeměně cukru na kyselinu mléčnou a produkují peroxid vodíku, který „zabíjí“ mikroorganismy vyvolávající zánět.
• K zachování rovnováhy přispívá i přirozená obměna sliznice pod dohledem hormonů.
• Důležitou roli hraje i imunitní systém v pochvě. Jsou to především tzv. imunoglobuliny (protilátky), které jsou produkované děložním hrdlem, a bílé krvinky na stěnách pochvy. Jak imunoglobuliny, tak bílé krvinky likvidují choroboplodné bakterie.
Selže-li jeden nebo více z uvedených obranných mechanismů, dochází k poruše poševního prostředí (disharmonii), k nerovnováze vaginální mikrobiální flóry a k usídlení a pomnožení choroboplodných zárodků.

Příčiny poruch poševního prostředí
• Nadměrná nebo nesprávná hygiena. Při mytí intimních partií je důležité omýt pouze zevní část rodidel. Výplachy způsobí nerovnováhu zastoupení „hodných“ lactobacilů, které chrání před infekcí.
• Nechráněný sexuální styk je nejběžnější cestou k infekci. Promiskuita vede ke kolonizaci pochvy zákeřnými bakteriemi, viry i prvoky. Neléčené infekce vážně ohrožují reprodukční zdraví, v extrémních případech mohou vést jejich následky k neplodnosti či k přenosu infekce na plod.
• Léčba antibiotiky nezabíjí jen původce léčené nemoci, ale i lactobacily další mikroorganismy přirozeného poševního prostředí.
• Hormonální změny, například v těhotenství mohou měnit vaginální mikroflóru a připravit podmínky k usídlení patogenních (choroboplodných) mikroorganismů. Sledování výtoků je v tomto období velmi důležité.
• Změny buněk děložního hrdla, polypy a nádory dělohy způsobují výtok. Tyto příčiny patři k těm méně častým, jejich zanedbání však mívá závažné následky.

Nejčastější vyvolavatelé poševních zánětů

Plísně (konkrétně kvasinky - Candida albicans)
Kvasinkovité mikroorganismy přirozeně osidlují poševní sliznici. Jejich množství je ale tak malé, že nedojde k rozvoji onemocnění. Candida albicans má na svém povrchu receptor pro estrogen, který je pro ni růstovým faktorem. Z toho vyplývá, že obdobím jejího rychlého množení jsou stavy, kdy je v ženině organismu estrogenu více, například v těhotenství nebo při užívání vysokých dávek estrogenů. Další látkou, která podporuje růst kvasinek je cukr. Ženy - diabetičky svým „houbičkám“ poskytují větší množství cukru, proto jsou u nich plísňová a kvasinková onemocnění častější.
Kvasinkové infekce provází výrazné svědění a silný výtok, který může být tvarohovitý, ale i řídký, vodnatý. Bývá bez zápachu.

Bičenka poševní (Trichomonas vaginalis)
Infekce tímto prvokem se projevuje hojným řídkým, často zpěněným výtokem. Sexuální styk je nepříjemný až bolestivý. Nápadné je svědění zevního genitálu a klidová bolest v podbřišku. Bičenka může zároveň napadnout i močové cesty, což přináší pálení a bolest při močení. Vzhledem k tomu, že přenos se uskutečňuje pohlavním stykem, je nutné vyšetřit všechny sexuální partnery a zahájit u nich léčbu.

Pomoc z lékárny:
Jenamazol - vaginální krém, který obsahuje účinnou látku clotrimazol, což je antimykotikum působící proti některým původcům poševních zánětů hlavně z řady plísní (jako je candida albicans), ale i s účinností proti některým bakteriím a trichomonas vaginalis (bičenka poševní). Tohoto efektu na neplísňové původce je dosaženo díky schopnosti clotrimazolu indukovat zvýšenou tvorbu peroxidu vodíku, který je přirozeným dezinfekčním prostředkem.

01. 05. 2008, 18.29:13