Ostravská zastavení - 4. část: Daniel Muller podruhé

Aerobik před více jak desíti lety byl úplně někde jinde, než je teď - jak jsem to napsal před časem (klikněte ZDE), bylo to úplně něco jiného…

Neexistovaly CD a vše bylo jen na kazetách, nedalo se jen tak přehazovat písničky jako dnes. Vše jste museli mít nahrané na více páskách, pokud jste chtěli něco zopakovat, což při tom daném výběru hudby bylo nutné. Kopírovalo se v té době zcela ve velkém, nikdo v tu dobu nehleděl na autorská práva, hlavně že má nějakou tu novou kazetu plnou hitů, třeba z kongresu od těch nejslavnějších. V té době to bylo úplně jedno, že všichni jsme měli skoro to stejné a hrávalo se to pořád dokola, ženy pořád chodily na aerobik a měly radost z pohybu a z toho, že se jim někdo alespoň hodinu věnoval. Ony mohly při cvičení vypnout od těch nákupů a rodiny… jinak to prostě nešlo. V hudbě nebyl žádný velký  výběr, tak jako je tomu dnes…

Každou hodinu jsem si připadal jak pořádný kšeftař. Nevím, zda máte zkušenost s porevolučními burzami takovou jako já, ale pro jistotu mladším ročníkům nastíním situaci například sháněním kazet…Burza byla místo, kde se dalo koupit všechno od prázdné kazety, přes videokazetu až po super video, které když teď zanesete do opravny, tak se vám vysmějí se slovy: „Kde jste to vytáhli, to je snad po dědečkovi, nebo co?“

U nás na dálném východě  (tak se v současnosti říká Ostravsku)   měly burzy obrovskou tradici již za tvrdého režimu. Několikrát jsem  také burzu musel navštívit, neboť spotřeba kazet byla obrovská. Musel jsem vstávat hodně brzo, abych tam byl mezi prvními, jinak kazety už nebyly a přece kupovat je za drahé peníze někde v elektro-obchodě to bylo jen pro Rochildy. Někdy jsem si připadal při nákupech jako nákupčí ve velkoobchodě, když jsem jich bral třeba třicet i více, neboť i prodavač jiné národnosti se podivil, co šílím, ale nedalo se jinak... Další burza byla třeba až za měsíc. Existovali i jiné burzy, ale ty nebyly ty nejlevnější a tak na počátku kariéry se muselo šetřit všude… už stačilo to, že originální kazeta stála v té době okolo 600 Kč, což bylo na tu dobu dost peněz, když se chodívalo za 15 Kč do tělocvičny a do prvního fitness centra v Ostravě se platilo 30 Kč. Byla to zcela úplně jiná liga, než je tomu dnes… Ono sice stejně to CD stojí okolo 700 Kč a kopírovat se nepřestalo, ale ceny za cvičení jsou už také někde jinde a hlavně už to nemám jako koníčka, ale jako povolání… Dneska skoro již nikdo nekopíruje hudbu, neboť organizace pro ochranu autorských práv má již jiné prostředky pro udělení pokut, pokud nehrajete na originálním nosiči. Myslím, že nikdo nechce riskovat pokuty ve výši půl milionu jen za to, že hraje na neoriginálním nosiči, když vám přijde přímo do lekce kontrola a vyžaduje přerušení hodiny, jen proto abyste jim ukázali CD.

Dnes je to již opravdu zcela jiné, ale při studiu to bylo dost obtížné. Stěžovat si nemohu, chtěl jsem to dělat, a tak jsem musel pořádně makat, aby bylo na kazety a super muziku pro hodiny (a hudbu nemít stejnou jako ostatní).

Cvičit na stejnou hudbu jako všichni ostatní mi připadalo hloupé, a tak jsem bral všechny možné varianty i variantu černého trhu, proti kterým dnes právě bojuji…Možnosti jsou teď jiné, nyní již má každý v počítači program na mixování hudby, a tak si stáhne cokoli a hned si to může zremixovat a upravit na požadovanou rychlost. Dnes stačí na originále jen jedna rychlost, všechny CD přehrávače mají tzv. pich control, což nám umožní zrychlit či zpomalit jednotlivé písničky na tempo, které zrovna potřebujeme. To ale v začátcích nebylo, vše muselo být namixováno na kazetách, takže písničky se zrychlovaly postupně od nejpomalejší až po tu finálovou… a v tom byl celý ten zakopaný pes… neboť, když se vám některá nelíbila, tak jste to museli mít nachystané na druhé pásce, abyste to přehodili… a pak to BPM. Nešla použít písnička určená pro zahřátí třeba v polovině hodiny, neboť rychlost tempa hudby byla zcela jiná, a tak by nám klesla srdeční frekvence a celé tzv. spalování tuků by bylo úplně jinde než jsme potřebovali. Proto dneska začínat lektorovat je již legrace, co se týká hudby… Myslím si, že tu dřívější práci lektora si neuměl až doteď nikdo asi ani představit, že? Ono jen přetáčení kazet zabralo minimálně tak hodinu denně a někdy i více.

(pokračování příště)

Daniel

www.pilatesclinic.cz 
www.pilatesinstitute.cz 
www.danielmuller.cz

text: Daniel Muller, – 11. 04. 2010, 15.01:29