čtenář nepřihlášen přihlásit se registrovat se informace |
Vlastní vyhledávání
|
Proč dnes aerobik u lidí prohrává?Daniel Muller se zamýšlí nad současným stavem aerobního světaAerobik byl odsunut různými novými módními trendy na druhou kolej. A divíte se tomu? Já tedy vůbec ne. A to jsem taky aerobikář, i když jak se říká, už jen rekreační. Možná lépe řečeno v důchodu - podle svých kolegů. Ale jednoho dne se možná vrátím. To bude comeback! Tomu se budu divit určitě i já. Vrátím se, až opět aerobik začne být IN. Jednou to zase přijde. Brzy snad nastane opět doba, kdy pochopí všichni lektoři a klienti, že aerobní činnost je ta nejlepší věc na hubnutí. Opět se vrátí doba pana Coopera, i když možná už vylepšená o nové poznatky spalování tukové složky. Znova se bude zavádět do škol tělesná výchova a nauka o pohybu. Nebudou existovat omluvenky a důvody, proč se nehýbat. Pohybový aparát bude zase odvozen od pohybu samotného. Žádná dieta nikoho nespasí. Zezačátku snad ano, ale pak musí přijít pohyb. Pohyb vážení, tím se hublo, hubne a bude i nadále hubnout. Tedy správně řečeno – pohyb aerobní, ne nijaká taková ta pseudoaerobní činnost, na kterou dnes každý slyší. Jako, že jedna písnička a pak pauza a změna tempa, kdy nám lítá tep nahoru a dolů, kdy srdce lítá jako nudle v baňce nahoru a dolů a anaerobní práh je překračován minimálně dvacetkrát za minutu. Aerobní činnost budiž pochválenaTo se psal v aerobiku rok 1985, co si pamatuji, když máma chodila na jazzgymnastiku a písničky byly vybírány podle nejlepšího vědomí a svědomí „Paní Instruktorky“. Skladby byly, jak si pamatuji s pauzami a BPM bylo pokaždé jiné. Žádná systematičnost v tom nebyla. Změna rytmu, změna intenzity byly na každodenním plánu dne. Že někdy to s děvčaty mrsklo o zem, to byla již druhá věc. V té době to bylo ještě v pohodě. Žádná bezpečnost ve fitness centrech, žádná kniha úrazů. Vlastně co to plácám, v té době nebyla fitness centra. To se chodívalo do školní tělocvičny s kazeťákem či kotoučákem. Postupně však po éře Jane Fonda a dalších hvězd u nás i v zahraničí se vytvořil ucelený koncept aerobních lekcí s progresivním zatížením srdeční frekvence. Ať pro zvyšování kondice, či pro ono spalování tukové složky. V té době se již všeobecně mezi cvičící veřejností vědělo o tom, jak tělo pracuje, jakou intenzitu musí cvičení mít, aby se zhublo. Stále se divím, že lidé chtějí hubnout, ale neví jak. Bože, vždyť je to bezmála 40 let, co to víme. Co Cooper vydal o tom tu svoji bibli. Ale dodnes to pořádně neumíme používat, vysvětlit. Jaký přesně mají mít naši klienti tep, jakou by měli mít intenzitu cvičení a jak by měla vypadat lekce správného aerobního charakteru. Jak naši klienti mají hubnout, když chtějí. Jak mají posilovat, když chtějí zpevňovat a jak pracovat na zlepšení kondice, když je to jejich cíl. Navíc ono jedna věc jsou klienti a pak druhá jsou instruktoři a trenéři. Pokud to totiž nevědí samotní instruktoři, tak to nemohou vědět ani klienti. To dá přece rozum. Pak stačí jen jeden výborný reklamní trik a naše práce je úplně někde jinde, než bychom chtěli. Ptáte se proč? Jednoduše. Jednoduchá analýza. Zeptám se vás, instruktoři a klienti. Kdo vysvětloval na lekcích, jak to vlastně s tím spalováním tukové složky je. Jaká intenzita maximální tepové frekvence musí být, abych se spalovala tuková složka a ne cukr? Jaký je rozdíl mezi spalováním – hubnutím a zvyšováním kondice. To jsou přece jednoduché věci, které bychom měli předávat lidem na lekcích, instruktoři. Co myslíte? Tím je vlastně učit. Vzdělávat, aby nám pak nešíleli po něčem, co je úplný nesmysl. Jen tak si je udržíme a žádné nové cvičení nám je neodláká. Proč taky, když budou mít kýžené výsledky, když ty naše choreografie budou opět pro normální klientelu. Pro normální ženy, nikoli pro lektory mezinárodních konferencí, festivalů a nevím čeho ještě. Módní hit vs. aerobik: Víme, o co jde?Zkuste se vžít do role klientky, která se chce hýbat, dokonce hubnout. A vy na ní rovnou s okopírovanou choroškou z kongresu. To je šílené přece. To nikdo nezvládne. A tak z oněch důvodů odejde a nalezne si něco jiného. Něco zábavnějšího, i když ne moc po stránce zdravotního. Ale to je jí v tu chvíli jedno. Hlavně, že ji to baví. Je tam legrace a v neposlední řadě se tam zpotí. Což chce. Sama neví, že pocení je druhotný efekt. Efekt, který ochlazuje tělo při přetěžování. Samozřejmě, že to právě potřebujeme. Avšak je otázka, do jaké míry to naše pocení ochlazuje „zdravé přehřátí – zatížení“ a kdy jsme již tu onu míru zdravého překročili. A naše tělo si zoufá. A vydává signály, ať již přestaneme. Ubereme intenzitu. O tom spalování ani nemá cenu mluvit. To jsme při tom překročení té oné meze aerobní práce pro hubnutí už zcela mimo vyhraněné mantinely. Takže dáma bude chodit tam, kde se cítí dobře, kde jí to jde, kde se zpotí. A pak je již jedno, že nehubne, i když to tak chtěla na začátku. Je pak úplně jedno, že se hýbe a při tom dělá pohyby, které jsme před dvaceti lety nedoporučovali z určitých hledisek zátěže kolenou, kyčlí a páteře. Je úplně jedno, že se ničí. Že si ničí svoji páteř, klouby a nevím co ještě. Hlavní je, že se hýbe. Že má pohyb. Avšak vyvstává pak velice důležitá otázka. Otázka blízké budoucnosti. Budoucnosti klienta ale i nás, instruktorů a lektorů. Je to tak správné? Je správné se hýbat za každou cenu, i když to dané cvičení není pro mne? Škodí mi to či ono cvičení? Je to jen reklamní trik, nebo to opravdu funguje? O autorovi: Daniel Mullermajitel Studia Pilates Clinic Praha – www.pilatesclinic.cz Celkem 13797 čtenářů Nejčtenější materiály na Aerobic.cz za poslední týden:
text: Dan Muller, foto: archiv autora – 25. 10. 2011, 01.52:26
|
|