Proč potřebujeme jód?

Ze školy si jistě všichni pamatujeme, že jód je vzácný prvek, který se v přírodě vyskytuje pouze ve sloučeninách. Byl objeven roku 1811 francouzským chemikem Barnardem Courtoisem a v lidském organismu má velice důležitou funkci – je zcela nezbytným pro štítnou žlázu jako stavební prvek k tvorbě hormonů tyroxinu a trijódtyroninu, které řídí látkovou výměnu všech tělesných buněk.

Pokud nemáte vystudovanou chemii, klidně ty složité názvy ignorujte a pamatujte si pouze fakt, že bychom měli dbát na zdravý přísun jódu do našeho organismu. MUDr. Božena Kalvachová, CSc. z Endokrinologického ústavu říká: „Poruchy štítné žlázy se vyskytují především u žen. Poměr vůči mužům je asi 5:1, ženy jsou také více ohrožené nedostatkem jódu, zejména v reprodukčním věku“.

Kdo potřebuje nejvíce jódu

Přiměřený příjem jódu je nutné zajistit u obou pohlaví po celou dobu dospělosti, aby byl k dispozici dostatek stavebního materiálu pro tvorbu důležitých hormonů. Podle WHO se důsledky nedostatku jódu mohou projevit jako snadná unavitelnost, spavost, špatná tolerance teplotních změn, poruchy paměti, koncentrace a vštípivosti nových informací, celková nevýkonnost a dále jako zpomalení reakcí, zpomalení střevní pasáže, vypadávání  vlasů, kloubní potíže. 

Příjem jódu by si pak měly ohlídat zejména budoucí maminky, které musí zásobovat tímto prvkem i plod. Jód hraje klíčovou roli při vývoji míchy a mozku – centrální nervové soustavy plodu. Kromě toho se nedostatek jódu u těhotné může projevit i únavou, špatnou tolerancí zátěže, v horším případě i předčasným porodem.

Další skupinou, která by měla dbát na dostatečný příjem jódu, jsou ženy v období přechodu. Jakékoli hormonální změny v reprodukční oblasti totiž kladou vyšší nároky na funkci štítné žlázy.

Kolik jódu je potřeba pro dobré zdraví

WHO stanovila v roce 1993 potřebné denní dávky jódu dle věku takto:

novorozenci, kojenci a děti do 6-ti let:  90 ug
školní děti, adolescenti a dospělí: 120-150 ug
těhotné a kojící matky: minimálně 200 ug

Mezi první příznaky nedostatku jódu patří zvětšení štítné žlázy, známé jako struma.

Děti s dlouhodobým nedostatkem jódu mohou mít skrytě nedostatečnou funkci štítné žlázy (subklinickou hypotyreózu). Projeví se sníženou koncentrací, vštípivostí a schopností si pamatovat. Bývají rychleji unavitelné, zimomřivé a spavé. Pokud si rodiče nejsou jistí, jak je na tom jejich dítě, měli by navštívit ordinaci pediatra nebo dětského endokrinologa.  MUDr. Božena Kalvachová, CSc. vysvětluje: „Vyšetření není složité, odběr krve na stanovení hormonů a protilátek je standardní a případný ultrazvuk už vůbec nebolí. Aktivní by měli být ti, v jejichž rodinách se onemocnění štítné žlázy vyskytují“.

Kdy jód škodí

„Za patologickou situaci považujeme nejen nedostatek, ale i nadbytek jódu, zejména je-li mu organismus vystaven náhle. Taková situace může nastat např. při podání kontrastní RTG látky, některých léků nebo v případě radioaktivní havárie. Problémům nahrává i to, když organismus má v takové situaci jódu nedostatek a štítná žláza po něm ´hladoví´. Hrozí spuštění autoimunitních pochodů ve štítné žláze (v případě jejich genetického zakódování), u starších jedinců pak nebezpečí vzniku jodové tyreotoxikózy“, uvádí MUDr. Božena Kalvachová, CSc.  

Co jíst a pít, abychom měli dostatek jódu

Zaměřme se na mořské produkty a mléčné výrobky. V menším množství je obsažen ve vejcích, čokoládě, sušených houbách, sterilovaném zelí, masných výrobcích a polévkách v prášku. Jedním ze snadno dostupných zdrojů tohoto prvku může být i minerální voda, konkrétně Hanácká kyselka. Tato minerálka je totiž jedinou minerální vodou ve své kategorii s významným obsahem jódu.

text: redakce – 10. 12. 2011, 09.52:59