Superpotravina, která vám pomůže vyřešit řadu problémů

Poslední dobou je velmi moderní používat výraz „superpotravina“. Označuje se tak všechno, co má pro náš organismus blahodárný účinek, a to díky koncentrovanému množství vitamínů, minerálů, antioxidantů a řady dalších prospěšných látek. Odborníci se předhánějí, kdo objeví exotičtější „superpotravinu“, kterou ale bývá obtížné sehnat, nebo je velmi drahá. Přitom jednu z nich známe a užíváme už tisíce let – kravské mléko.

Mléko, jogurty, sýry, zákysy, tvarohy a další mléčné výrobky jsou považovány za základní zdroje vitaminů a minerálních látek. Představují pro nás doslova vitamínovou bombu.

„Z minerálních látek se jedná konkrétně o  vápník, hořčík, sodík, draslík, fosfor, chlor, železo, měď, zinek, selen, jód. Z vitaminů to jsou jak vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E, K), tak i vitaminy B skupiny a také C,“ vysvětluje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D., odbornice projektu Bílé plus.

Velkou předností kravského mléka je skutečnost, že je velmi dobře využitelné. Pokud vám nechutná v klasické podobě, můžete si vybrat z nepřeberného množství mléčných výrobků. Navíc je můžete kombinovat téměř s čímkoliv.

S čím vám tedy pomohou mléko a mléčné výrobky?

1. Mléko je prospěšné v případě cukrovky 2. typu.

Pokud konzumujeme mléko nebo zakysané mléčné výrobky pravidelně, dochází ke zvýšení citlivosti tkání na inzulín. Tím se snižuje hladina krevního cukru. V konečném důsledku jsou sníženy i nároky na tvorbu inzulínu. Průzkumy ukázaly, že pravidelnou konzumací mléčných výrobků můžeme snížit riziko rozvoje cukrovky 2. typu o 21 %.

2. Mléčné výrobky mohou snížit srdeční choroby i riziko infarktu

Hlavním rizikovým faktorem pro rozvoj cévní mozkové příhody, ischemické choroby srdeční, srdečního selhání a poškození ledvin je vysoký krevní tlak. Studie ukazují, že se mléčné výrobky mohou podílet právě na poklesu krevního tlaku. Za tento pozitivní účinek je zodpovědný hlavně vápník, vitamín D, draslík, fosfor a bioaktivní peptidy obsažené právě v mléce. Studie prokazují, že pravidelná konzumace mléka je spojena s 19 % snížením výskytu srdečních chorob a konzumace mléčných výrobků může redukovat i riziko infarktu.

3. Tučnější mléko a mléčné výrobky zlepšují imunitu

Výzkumy posledních let ukazují, že velkou roli v řízení imunity hraje vitamín D, který je mj. obsažen v mléce. Je třeba ovšem zdůraznit, že se vitamín D nachází v tukové složce. Je tedy v dostatečné míře přítomen v plnotučném mléce, másle a tučných mléčných výrobcích. Vitamín D zajišťuje rovnováhu mezi bílými krvinkami, které mají na starost naši obranyschopnost. Pokud přijímáme nedostatek vitamínu D, může se imunita obrátit proti vlastnímu tělu. Výsledkem jsou závažná imunopatologická onemocnění, např. roztroušená skleróza, příp. mozkomíšní nebo revmatoidní artritida.

4. Mléčné výrobky pomáhají proti vředům

Za vznik žaludečních vředů jsou vedle uspěchaného životního stylu zodpovědné i naše stravovací zvyklosti. Řiďme se proto výsledky studií, které prokazují, že vyšší příjem zakysaných mléčných výrobků (jogurty, zákysy, kefíry) je spojen s nižším výskytem vředové choroby.

5. Prevence osteoporózy

Osteoporóza je nemocí vyššího věku, kdy se začínají objevovat její první komplikace. Nicméně její příčiny lze najít již v dětství. Pro správný vývoj kostry je potřeba přijímat ideální poměr vápníku, fosfátů a hořčíku, což právě obsahuje mléko. Proto je z hlediska prevence osteoporózy nejdůležitější dětství a dospívání. Denně bychom měli sníst 2-3 porce mléka nebo mléčných výrobků.

6. Průjmy a špatné zažívání může vyřešit jogurt

Zakysané mléčné výrobky zkvalitňují složení „mikrobioty“ zažívacího ústrojí. Vyrábějí se zkvašováním mléka za pomoci čistých lékařských kultur, včetně probiotických, které jsou nezbytné pro správné složení „mikrobioty“ zažívacího ústrojí.

7. Mléko a mléčné výrobky usnadňují hubnutí

V případě obezity se uplatňují především nízkotučné mléčné výrobky, které mají relativně málo energie a díky obsaženým bílkovinám velmi dobře zasytí. Další významnou složkou mléka je vápník, u něhož byl opakovaně prokázán pozitivní účinek na hubnutí.

8. Sýry v těhotenství zajistí miminku zdravější zuby

Je vědecky prokázáno, že dostatečný příjem sýrů a mléčných výrobků v těhotenství snižuje riziko vzniku zubního kazu u dětí. Doporučená denní dávka vápníku od 2. trimestru je 1500 mg. Vynikajícím zdrojem dobře vstřebatelného vápníku jsou tvrdé sýry, tvaroh, jogurty, mléko. Tyto produkty zároveň obsahují tolik potřebný vitamin D.

9. Kakao nejlépe pomáhá regenerovat svaly

Kakao pomáhá regeneraci svalů mnohem výrazněji než voda nebo ostatní sacharidové nápoje určené sportovcům. Kakao má vyvážený poměr bílkovin a sacharidů. Po skončení sportovní činnosti velmi dobře poslouží k doplnění bílkovin, sacharidů, vápníku a sodíku. Kromě toho vysoký obsah vody v mléce nahradí tekutiny, a zabraňuje tak dehydrataci po tréninku.

Máte podezření, že vám nedělá mléko nebo mléčné výrobky dobře? Navštivte lékaře, který vám pomůže určit diagnózu. V drtivé většině případů vám ale výskyt laktózové intolerance nebo alergie na mléčnou bílkovinu vyvrátí.

„Všichni lidé mají po narození dostatečnou aktivitu laktázy, protože musí trávit mateřské mléko. Naše populace si naštěstí udržuje laktázovou aktivitu i v dospělosti. Její nedostatek je prokazován u méně než 10 % lidí. Jiné lidské populace, např. žlutá nebo černošská, ztrácí laktázovou aktivitu a mléko netolerují. Tyto údaje jsou bohužel nekriticky přenášeny i do naší populace a nesnášenlivost laktózy je významně přeceňována,“ varuje prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v rámci projektu Bílé plus.

Vedle nesnášenlivosti mléčného cukru, která je způsobena sníženou aktivitou enzymu laktázy, může být vzácně příčinou zdravotních obtíží vyvolaných konzumací mléka a mléčných výrobků alergie na mléčnou bílkovinu. Ta je ale patofyziologicky zcela odlišná od intolerance na laktózu. Jedná se o imunopatologickou reakci zprostředkovanou protilátkami třídy IgE, které určitým způsobem reagují s definovanými alergeny mléka. U alergických osob vyvolá vystavení se i pouhému stopovému množství alergenů okamžitou alergickou reakci, která se dostavuje do pár minut.

Stejně jako v případě nesnášenlivosti laktózy jsou prokázané případy alergie na mléčnou bílkovinu v naší populaci vzácné. Nejčastěji se vyskytují v dětském věku (u 2 – 3 % tříletých dětí). Většina dětských pacientů však z těchto obtíží „vyroste“ a v dospělosti je výskyt alergie na mléčnou bílkovinu odhadován na 0,1-0,5% populace.

„Je třeba dodat, že obavy z nesnášenlivosti mléčného cukru nebo alergie na mléčnou bílkovinu jsou u většiny lidí neopodstatněné. Vyloučení mléka a mléčných výrobků z jídelníčku zdravých lidí může mít na jejich organismus nepříznivý vliv,“ uzavírá prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc., v rámci projektu Bílé plus. Více na www.bileplus.eu.

Zdroje:

Adv.Nutr., 2015 Jan 15/6; 19-36, doi. 10.2945/an.114.005694, Print 2015 Jan.

Milk and Dairy Products in Human Nutrition, FAO, 2013

Drewnowski A. Am J.Coll Nutr.2011 Oct: 30(5 Suppl 1):422S-8S

Studie Společnosti pro výživu, 2007 a 2014

Malik V, Sun Q, van Dam R, Rimm E, Willett W, Rosner B, Hu F. Adolescent dairy product consumption and risk of type 2 diabetes in middle-aged women. American Journal of Clinical Nutrition. 2011: 94;854-61.

Pan A, Sun Q, Bernstein A, Schulze M, Manson J, Willett W, Hu F. Red meat consumption and risk of type 2 diabetes: 3 cohorts of US adults and an updated meta-analysis. American Journal of Clinical Nutrition. 2011; 94:1-9.

Crichton GE, Elias MF, Dore GA, Robbins MA.  Relation between dairy food intake and cognitive function: The Maine-Syracuse Longitudinal Study. International Dairy Journal. 2012; 22:15-23.

26. 01. 2017, 20.16:55