Články - archiv

Vašek Krejčík: Dvacet let v pohybu

první předchozí strana 1 / 1 následující poslední

Vašku, když jsme si kdysi dávno v rámci rozhovoru pro Aerobic.cz bavili o tvých začátcích, zmiňoval si svou babičku, která si tě vzala do parády. Pokud si pamatuji, prozradil si na sebe, že jsi byl celkem nemotorné dítě. Jak to tedy všechno bylo, že jsi nakonec stanul na stupních vítězů ve sportovním aerobiku a nyní jsi doslova vzorem pro tisíce lidí, kteří chtějí být jako ty, tj. ohebný a v kondici?

Ano, je to pravda. Nadáním pro sport jsem opravdu neoplýval. Všechno byla práce mé babičky, která si mě vzala do parády a naučila mě vše potřebné pro talentovky do základní sportovní školy zaměřené na atletiku. A bylo to. Výborný komplexní trénink, za který jsem dodnes vděčný. Přivyknul jsem si na pohyb v dětství, a tak jsem se pak už nikdy nemusel k němu nutit. Zmíněné mistrovství v pohledu současných závodníků musí být úsměvné. V dobu, kdy jsem závodil, to nebylo nijak náročné. Trénovat ale se muselo, ne však tak, jako nyní. To musím říci, že bych nechtěl takovou přípravu teď podstupovat. Titul mistra mi otevřel dveře a pomohl mi. Když nyní vidím mou sestavu na videu, musím se opravdu smát. Jako zábava to bylo super a myslím si, že to baví hodně lidí, když to s odstupem let vidí.
V kombinaci všeho jsem ale pohybu zůstal věrný a věřím tomu, že v přiměřených dávkách pomáhá zdraví.

Pojďme se ještě vrátit k tvým pražským začátkům. Kudy vlastně vedla cesta z rodné Chrudimi do Prahy?

Začal jsem v Praze studovat VŠ a tak jsem se ocitnul ve městě, po kterém jsem v mládí toužil.

Paní Jarkovská, ikona českého aerobiku, mi o tobě někdy počátkem osmdesátých let řekla, že jsi takový šikovný kluk, že z tebe jednou něco bude. A myslela tím samozřejmě na aerobik. Jak na tu dobu vzpomínáš a kdy přišel ten impuls nabrat jiný směr?

Heleně vděčím za začátky, jako asi většina lidí tady v Česku. Klobouk dolů, co dokázala. Ten impuls přišel na velké akci v Sazka Aréně, kdy jsem “juchal na pódiu”, přede mnou dav 1000 lidí a já v hlavě myšlenky: "co ty tady blbneš?". Objevovaly se více a více a pokud jsem se nechtěl tím trápit, musel jsem něco udělat. Změnu. Powerjóga - nebyl to plán. Prostě powerjóga přišla ke mně v pravý čas a já se zamiloval. Najednou jsem nebyl po lekci "vyflusaný", ale měl dostatek energie i po cvičení. Navíc po lekci přetrvávala zvláštní lehkost a síla, která mě fascinovala. V začátku jsem cvičil oba styly (aerobic, powerjóga), ale powerjóga byla silnější, a tak jsem se vyprofiloval z temperamentu aerobiku do úžasného klidu powerjógy, kde tělo je efektivněji zapojené do pohybu. Řídím ho, stejně jako dech, skrz který vstupuji do tajemství, které jóga nabízí…..

I v tvé „jógové“ době ses pak ovšem ještě na skok k aerobiku vrátil jako člen týmu Druhý dech. Museli tě přemlouvat dlouho? A co ti toto období dalo?

Nemuseli. Lenka Chlebnová se mě zeptala, jestli ji řeknu "ano"! Já nevěděl na co, ale měl jsem nějakou veselou náladu, a tak jsem to řekl. Obsah mi byl sdělen až potom. Musím říci, že to bylo velice zajímavé a silné období, na které strašně rád vzpomínám se vším, co se okolo dělo. Jediné co si nyní neumím představit, že bych se tak strašně rychle ohnul, zvednul step a dal ho někam úplně jinam. To obdivuji na videích z MS, jak jsme to dokázali! Ale byla to opravdu silná a nádherná atmosféra, kdy se musely skloubit diáře tolika vytížených lidí, trénovat každý den ráno v brzkých hodinách a přitom zvládat svou práci. Já v tu dobu připravoval vše k powerjóze, otevíral své studio, vydával knížku i první VHS. Tady je vidět, že když člověk chce, dokáže to! To je má víra. Tato životní etapa (nejenom ta) mě o tom přesvědčila.

Jednou jsi někde prozradil, že ti jóga hodně pomohla co se týká stresu. Musí člověk chodit pravidelně na lekce, nebo si může osvojit řekněme pár cviků/technik, aby si mohl ulevit, a přitom se věnovat třeba víc dynamičtějším sportům.

Může, ale chce to pravidelnost a nejen snění, že se tak stane. Bez pravidelného jógového pobytu na své podložce se to nestane. To odpoutání se od všedností, které jóga poskytuje, je to, čím se postupně člověk vydá na cestu klidu ač v dynamickém světě! To miluji na powerjóze. Nechává každému prostor bez soudů, co je dobré a co ne a současně umožňuje být člověkem, který jezdí v autě, má rád svět okolo sebe a popíjí například červené vínko. Je to vlastní cesta, kterou člověk jde bez vytváření závislostí na skupině lidí, která to cvičí. Jde s vlastní odpovědností k sobě sama a tím pádem i k okolí.

Je powerjóga vůbec pro někoho vyloženě nevhodná? Nebo je to skutečně takový „univerzální“ pohyb, který může provozovat každý…

Může ji cvičit každý. Pokud jsou zdravotní omezení, je třeba to, co v józe člověk dělá, adaptovat pod vedením zkušeného učitele.

Právě jsi dokončil nové DVD. V čem se liší od těch předchozích a který tvůj program měl vlastně největší úspěch?

Jednoznačně první VHS, pak DVD powerjógy pro začátečníky. Prodalo se mnoho desítek tisíc kusů. V tuto chvíli na trhu již není a nahradil jsem ho DVD Powerjóga od A do Z, které je také velice úspěšné.

Nové DVD Powerjóga Slow Flow je hodně intenzivní z hlediska rozvoje vnitřní i fyzické síly, je plné zajímavých jógových technik, které se zde objevují poprvé. Je pomalé (slow – plynutí v rytmu prodlouženého dechu) a v tom je jeho síla a přednost. Zvládne ho každý, kdo chce cvičit, protože se věnuji dobrému slovnímu návodu i demonstracím, kdy Jakub cvičí základní polohy a adaptace a Katka cvičí rozvinuté varianty.

Ještě k těm domácím programům na DVD: Co má dělat divák, když mu nějaká pozice vyloženě nejde, resp. kolik času by měl člověk věnovat nácviku, než to třeba vzdá.. a je pak i tak program účinný (když se ze sestavy vynechají určité pozice?)

Účinný bude vždy, pokud divák, potažmo praktikující si bude uvědomovat, že nemusí dělat všechno. Právě proto je vhodné mít jógový program na DVD, který ukazuje více variant a způsobu provádění pozic, nebo technik.

Máš nějakou oblíbenou sestavu? Něco jako nabíječ, který tě vždy postaví na nohy?

Pro mě je opravdu dobíjecí stoj na hlavě. Ráno, když vstanu, si chvíli sednu do klidu a praktikuji pránájámu (dechové techniky) a následně se rozpohybuji pozdravem slunci. Pozdrav slunci je stava pozic, které krásně rozproudí organismus a je to nejjednodušší, co člověk může udělat. Pak si doprávám pravidelně stoj na hlavě. Je nádherné, když se z něho člověk vrátí, jak zbystřené smysly jsou a jak postupně vyprchávají. Zlepší vše.....!

Nedávno jsem našla na youtube video s R. Welchovou, tuším, že je to právě jóga, resp. powerjóga, která tvoří hlavní jádro programu. Které další celebrity se ubírají touto cestou a sleduješ vůbec, co vše se děje kolem jógy, řekněme na té komerčnější bázi.

Já nerozumím tomu, co je komerční a co není komerční. Je to hlavně Česko, kde takto lidi uvažují. Komerční jóga a nekomerční jóga…..za nekomerční jógu se tedy neberou peníze, předpokládám (ale chtěl bych někoho takového vidět). Z mého pohledu toto rozdělování je úžasná hra, která má říci: “já jsem dobrý, ty jsi špatný. Ty děláš něco, co je vidět a tak to je komerční, já dělám něco co není vidět, nebo to dělám jinak a to je nekomerční”. Myslím si, že je fajn si nehrát na “bohamilujícího člověka” a dělat věci s odpovědností. (Boha můžete milovat v sobě!) V současném světě je komerční zcela všechno. Na jídlo musíte mít, na nájem také….nemusíte mít moc, ale základ potřebujete. A tak hra na komerčnost a nekomerčnost, především mezi “jogíny”, je velice úsměvná.

Jinak to moc nesleduji. Jsem zastáncem toho, že pokud se všechno použije v prospěch lidí, ke zvelebení jejich zdraví, prevenci a dobrému pocitu, tak ať se to objevuje jakkoliv a kdekoliv. Pro mě vzorem z této oblasti je Madonna. Cílevědomá, sportující (jóga a běh především) a o té si myslím, že praktikuje. Jinak se často píše v časopisech, kdo a o jaký druh cvičení jde …….napíše se to tak, aby to článku vyhovovalo. Rozhodně zahraničních osobností, které jógu v jakékoliv formě cvičí, je velké množství, oproti Česku. Zde jsme zakrnělí. Když už někdo napíše, že cvičí to a to, většinou na tom moc pravdy není. Třeba se otevírá nějaké centrum a tak se tam mihnou a hned to cvičí. Ale za týden o tom ani nevědí.

Děkuji za obsáhlou odpověď. A naprosto s tebou souhlasím. Taky se někdy musím usmívat, když vidím někoho, kdo je „mediálně“ slavný a „pózuje“, ale zblízka je vidět, že je úplně mimo… je to přesně ta hra, kterou zmiňuješ… Nicméně jsi mi nahrál k další jistě zajímavé otázce. Jaký je rozdíl mezi lektorem u nás a v zahraničí. Hodně cestuješ, tak jistě vidíš „do kuchyně“ kolegům z branže. V Česku se až na výjimky uživí vedením cvičebních lekcí (a teď nemyslím jen jógu) opravdu jen málokdo.

To je asi to hlavní. U nás to není, pokud nemáte velké zázemí, zdroj pro dobré žití. Instruktor, který jen cvičí, se musí hodně ohánět, aby se dobře uživil. Navíc, pokud se chce vzdělávat, což stojí peníze - docela velké, musí dále investovat. Nejsem si jistý, že se mu to vrátí. Venku jsou ty finanční poměry trochu jiné a nejde to srovnávat. Prostě jsme tam, kde jsme a tak si myslím, že většina instruktorů má své lektorování jako koníčka při zaměstnání. Jsou i instruktoři, kteří se tím živí, ale je to opravdu náročné (neříkám, že to není možné).

Bylo takové divné jaro. Lidi bojují s únavou, jsou vyčerpaní. Co bys jim poradil? Nějaké osvědčené finty, které by čtenáře nakoply a nejsou to jen klasické rady z časopisů, nad kterými by člověk mávl rukou, že to zná, ale nechce se mu to do toho jít.

Mám vyzkoušený rýžový den. Každý týden jeden den v týdnu jím jen rýži na pročištění organismu. Mohou to být i zeleninové šťávy a pak se únava nedotkne. Když to člověk dělá pravidelně celý rok, je tolik dnů odlehčených, že organismus to ocení a neuvalí na vás únavu. Znamená to ale, že také cvičím powerjógu, věnuji se dechovým technikám a hodně přemýšlím o tom, co sním. Mám čas na vnitřní mentální očistu (meditaci). To je základ úspěchu pro energii. A v neposlední řadě je to volno! Bez volna a relaxace je očista jen nerealizovatelný sen.

Takže jak užívá volno nejčastěji Vašek Krejčík v roce 2013?

Jsem rád, že otázka padla. Má relaxace je má práce. Opravdu mi dobíjí baterky, ale přece jen, relaxace je to, co standardně neděláte. A tak pro mě je spása cestování a sním souvisící proud energie. Vždy si hledám dovolené podle toho, jak se tam cvičí jóga. Miluji Colorado, kde trávím dostatek času. Kdekoliv tam jdu na powerjógu, nebo vinyasa jógu (jógová studia jsou na každém rohu), je to dokonalý zážitek. Souvisí to i s tím, že výchova ke zdraví a odpovědnosti je tam jiná....Dále je to můj lovecký pes Aki (maďarská vižla), to je spontánnost a radost, každodenní procházky lesem, které jsou zdrojem obnovení energie a pak...toho stíhám víc! Jsem také rád doma, kde je můj chrám pohody, volnosti a radosti.

Já opravdu rád pracuji. Má práce je má energie, ale velice rád odpočívám a nabírám sílu, abych ji mohl předávat dál.

www.vaclavkrejcik.cz

Nejčtenější rozhovory na Aerobic.cz:

text: Marcela Macáková, foto: archvi VK – 11. 06. 2013, 21.08:39


čtenář nepřihlášen přihlásit se registrovat se informace RSS článků RSS akcí