Kajča Jarošová: Největší jóga festival ve střední Evropě aneb skvělá neděle na Reebok Yoga Sensation v Praze

první     předchozí     strana 1 / 2     následující     poslední

první     předchozí     strana 1 / 2     následující     poslední

Ačkoliv jsem vyznavačem hlavně dynamického cvičení jako je dance aerobiku, vedu jógu pro děti -  a chtěla jsem se samozřejmě v magický den slunovratu zúčastnit také této velkolepé akce v Praze. Byl to opravdu obrovský zážitek, který se každým okamžikem ještě zlepšoval.

Ale teď už k samotnému průběhu akce. Nejdříve musím zmínit pár vychytávek, které mě hned po vstupu příjemně překvapily. Výborná organizace, na každém rohu spousta krásných, ale hlavně ochotných hostesek a promotérů, kteří nám s úsměvem dávali dárkovou tašku a směřovali do hlavního sálu. Už při prvním pohledu bylo jasné, že se obrovská moderní O2 aréna změní na klidné místo plné harmonického cvičení. Přímo uprostřed bylo osvětlené vyvýšené pódium, po stranách dvě menší, kde cviky opakovali další lektoři pro případ, kdyby náhodou někdo neviděl. To se ale ani nemohlo stát, protože veškeré dění snímaly postranní kamery, které obraz hned přenášely na velkoplošné obrazovky. Okolo pódia byly do kruhu poskládány jógamatky s rezervačními lístečky, na které jsme si mohli napsat své jméno, a tak si místo rezervovat na celý den. Po stranách spousta stánků i míst k odpočinku, například  koutek s možností posezení a mísou plnou melounů. Vynikající nápad. Nejvíc mě osobně zaujala živá hudba. Skoro všechny lekce doprovázelo piáno a další nástroje, což nádherně dokreslovalo celkovou atmosféru.

Celý kongres otevírala samotná legenda českého aerobiku a jógy Václav Krejčík s lekcí POWER FUSION YOGA. Na jeho lekci jsem byla úplně poprvé a jednoznačně si ho zamilovala. Nevím, jestli to bylo tou krásnou podkreslující hudbou, potemnělým a zklidněným sálem, plynulými pohyby nebo zajímavými pozicemi, ale pro mě rozhodně nejlepší hodina z celého dne. Václav se nedávno vrátil z Indie a jsem si jistá, že minimálně třetina účastnic si domů šťastně odnesla nejen jógamatku, ale i jeho novou knížku Jóga, dech a mediace - ztracen a nalezen v Indii. Můžu jedině doporučit.

Ani se mi nechtělo z hlavního sálu odejít, ale čekala na mě další lekce, tentokrát v jednom ze tří menších sálů, a tak jsem se po vyznačených šipkách vydala na cestu a dorazila právě včas na YOGA TERAPY s Lenkou Oravcovou. Tato lekce byla zaměřena spíše na správné držení a aktivaci celého těla nejen v jógových pozicích, ale i v běžném životě. K našemu překvapení nebyly všechny ásány tak jednoduché a hlavně tak zdravotně vyhovující, jak se na první pohled zdálo. Myslím, že každý milovník body and mind lekcí by se měl na cvičení podívat právě i trochu s fyzioterapeutického hlediska. Dobrá zpráva -  od Lenky víme, že se chystá vydat knížku, ve které bude vše důkladně popsáno.

Třetí lekcí byla novinka LES MILLS BODYBALANCE s energickou Švédkou Kristin Andersson, která si s sebou přivedla ještě dvě pomocnice. Tentokrát trošku dynamičtější začátek s důrazem na rozpohybování celého těla a pak balance. V opravdu zajímavých rovnovážných pozicích jsme si testovali nejen naši stabilitu, ale i klid a sílu. Skvělé propojení těla a mysli.

Z nově nalezené rovnováhy už jsem se spěchala zase trochu rozvolnit na hodinu DANCE JÓGY s Pavlou Rožumberskou, kde jsme spojovali základní ásány s prvky baletu a moderního tance. Na konci lekce nás Pavla rozdělila na dvě půlky, pustila nádherně melodickou písničku a my se v proskleném sále snažili napodobit její krásné ladné pohyby. Opravdu neskutečně uklidňující zážitek.

Mezi pauzou na jídlo, které bylo mimochodem také skvěle zařízeno, jsem nakoukla na CHAKRA YOGU se Zuzanou Klingrovou. To bylo něco úžasného! Celý hlavní sál už seděl v lotosovém sedu… a když Zuznka pronesla větu: " A teď prosím někoho obejměte", byl to krásný pohled.

Poslední lekce patřila hvězdě dne, která své lekce vede v New Yorku a k nám do České republiky přicestovala úplně poprvé. Modelka, tanečnice, jógínka Tara Stiles je zakladatelkou systému Strala jóga. Její hodina STRALA ENERGISE byla jedinečná už jen tím, že jsme všichni dostali svíticí náramky, a tak jsme si poslední pozice vychutnávali v ještě příjemnější atmosféře. Bylo to zase trošku jiné, chvílemi mobilizující, uvolňující a chvílemi zase balanční až silové, každopádně vždy velice příjemné.

Bylo až těžké uvěřit, že se pomaličku se vracet do reality. Možná je ale právě tento návrat s duševním i fyzickým klidem a vyrovnaností smyslem celé akce.

foto: Petr Hoffelner – 22. 06. 2015, 21.26:06